Kvalita ovzduší v regionu EGTC TRITIA a možnosti jejího zlepšení

ÚVOD

Znečištění ovzduší představuje jeden z nejpalčivějších problémů životního prostředí (nejen) ve státech střední Evropy. Z hlediska negativních dopadů na lidské zdraví jsou největším rizikem suspendované částice velikostních frakcí PM10 a PM2.5 (polétavý prach – částice s průměrem 10 a 2,5 mikrometru) a polycyklické aromatické uhlovodíky (reprezentované benzo(a)pyrenem), které jsou na částice spolu s těžkými kovy navázány.

Suspendované částice mají široké spektrum účinků na srdečně-cévní a respirační ústrojí. Dráždí dýchací cesty, omezují obranné mechanismy a usnadňují vznik infekce, vyvolávají zánětlivou reakci v plicní tkáni, přispívají k oxidačnímu stresu a tím i k rozvoji aterosklerózy, ovlivňují elektrickou aktivitu srdce a od roku 2013 jsou zařazeny mezi prokázané lidské karcinogeny. Pro působení aerosolových částic v ovzduší nebyla zatím zjištěna bezpečná prahová koncentrace.

Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH) představují skupinu látek, z nichž řada má toxické, mutagenní či karcinogenní vlastnosti, patří mezi endokrinní disruptory (látky poškozující funkci žláz s vnitřní sekrecí) a působí imuno-supresivně. Ovlivňují růst plodu; prenatální expozice PAH souvisí s výrazně nižší porodní váhou a pravděpodobně také s negativním ovlivněním kognitivního vývoje malých dětí. Samotný benzo[a]pyren je klasifikován jako prokázaný lidský karcinogen.

V České republice v roce 2015 byla expozice suspendovaným částicím příčinou cca 5 tisíc předčasných úmrtí.

V uplynulých 25 letech došlo vlivem zpřísněné legislativy a restrukturalizace ekonomiky  k významnému snížení emisí tuhých znečišťujících látek (suspendovaných částic PM10 a PM2.5) z velkých zdrojů znečišťování ovzduší (uhelné elektrárny a technologické provozy) a pozornost se proto obrací k omezování emisí na místní úrovni z lokálních topenišť na pevná paliva a  z automobilové dopravy a v případě částic PM10 také plošných (fugitivních) emisí (např. emise ze stavenišť, průmyslových areálů, ploch s neupraveným povrchem).

V současné době je zlepšování kvality ovzduší v nadměrně znečištěných oblastech často řízeno na místní úrovni bez možnosti účinné regulace lokálních stacionárních a mobilních zdrojů  znečišťování a bez optimalizace opatření ke zlepšení. Znečištění ovzduší nezná hranice, pro jeho efektivní řízení je tak nezbytně nutná mezinárodní a regionální spolupráce.

V zájmu zlepšení nevyhovující situace v EGTC[1] TRITIA (Moravskoslezský kraj, Opolské vojvodství, Slezské vojvodství, Žilinský samosprávný kraj) byl s podporou EU v rámci programu Interreg Central Europe zahájen projekt AIR TRITIA: Jednotný přístup k řízení kvality ovzduší městských oblastí EGTC TRITIA.

Cílem projektu je vytvořit mechanismus mezinárodního řízení kvality ovzduší prostřednictvím rozvoje společné informační databáze, nástrojů pro řízení a predikce a strategií kvality ovzduší. Hlavními výstupy budou:

  • Prostorová databáze informací o kvalitě ovzduší (meteorologická, imisní a emisní data) na trojmezí České republiky, Polska a  Slovenské republiky
  • Matematický model pro predikci vývoje kvality ovzduší (pravděpodobnost vzniku smogových situací apod.)
  • Nástroje pro řízení kvality ovzduší, především systém řízení kvality ovzduší a systém varování na základě předpovědí;
  • Návrhy strategií pro zlepšení kvality ovzduší a snížení emisí z různých zdrojů na úrovni funkčních městských regionů (FMR) a regionů na území EGTC TRITIA.

Na partnerství v projektu se podílí města Ostrava, Opava, Žilina, Opole, Rybník a regiony Moravskoslezský kraj, Žilinský kraj, Opolské vojvodství a Slezské vojvodství. Hlavním přínosem tohoto projektu je uplatňování přístupu společné spolupráce na řízení kvality ovzduší při tvorbě společného návrhu optimální kombinace opatření s dopadem na zlepšení lidského zdraví obyvatel zapojených regionů. Superpočítačem vytvořený model kvality ovzduší bude v rámci projektu ověřen různými typy měření, které zajistí výzkumné organizace zapojené do projektu VŠB – TUO (CZ), ACCENDO (CZ), Žilinská univerzita (SK), Hlavní hornický institut (PL), Institut meteorologie a vodního hospodářství (PL).

V první fázi řešení projektu byla provedena analýza kvality ovzduší a příčin jeho znečištění v EGTC TRITIA a analýza strategií, politik a plánů v oblasti ochrany ovzduší na národních, regionálních a místních úrovních České republiky, Polska a Slovenské republiky a dále analýza legislativy k ochraně ovzduší,  přijaté v těchto státech.

KVALITA OVZDUŠÍ V REGIONU TRITIA

Kvalita ovzduší v EGTC TRITIA je nejhorší v Evropské unii, zejména z hlediska nedodržování imisních limitů pro suspendované částice PM10 a PM2.5 a benzo(a)pyren. V následujícím obrázku je uvedeno překračování 24-hodinového imisního limitu pro PM na území EU v roce 2015.

Prekroceni_imisi_2015

Zdroj: European Environmental Agency

Česká část EGTC TRITIA (Moravskoslezský kraj, zejména aglomerace Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek)  je nejvíce znečištěnou oblastí ČR,  v níž jsou každoročně významně překračovány imisní limity pro PM10, PM2.5 a benzo(a)pyren.  V případě benzo(a)pyrenu se jedná o překračování v násobcích imisního limitu. Více než 40% obyvatelstva Moravskoslezského kraje je vystaveno koncentracím PM10 překračujících 24-hodinový imisní limit a 80 % obyvatel žije v oblastech s nadlimitní koncentrací benzo(a)pyrenu.

koncentrace_PM10_OVA_KAR_F-M_2016

Zdroj: Český hydrometeorologický ústav

 

Polská část EGTC TRITIA a zejména Slezské vojvodství je nejznečištěnější částí Polska. I zde  jsou každoročně významně překračovány imisní limity pro PM10, PM2.5 a benzo(a)pyren, přičemž v  případě benzo(a)pyrenu se jedná o překračování v násobcích imisního limitu.

100 % obyvatel Slezského vojvodství žilo v oblastech s překročeným 24-hodnovým imisním limitem pro PM10 a cílovým ročním imisním limitem pro benzo(a)pyren, 43 % obyvatel v oblastech v překročeným ročním imisním limitem pro PM2.5 a 38 % v oblastech s překročeným ročním imisním limitem pro PM10. V obrázku jsou uvedeny oblasti s překročením 24-hodinového imisního limitu pro PM10 v roce 2015 (červená a tmavě červená barva na spodní mapě) a trend znečištění v období 2010 – 2015 (horní mapa).

Zdroj: Wojewódzki Inspektorat Ochrony Środowiska w Katowicach

Opolském vojvodství je situace poněkud lepší než ve Slezském vojvodství, ale i zde žilo více než 72 % obyvatel v oblastech s překročeným cílovým imisním limitem pro benzo(a)pyren, téměř 34 % obyvatel v oblastech s překročeným 24-hodinovým imisním limitem pro PM10 a více než 5 % obyvatel v oblastech s překročeným ročním  imisním limitem  pro PM2.5. V obrázku je uvedeno vymezení oblastí s překročeným cílovým imisním limitem pro benzo(a)pyren v roce 2015 (červená barva).

Zdroj: Wojewódzki Inspektorat Ochrony  Środowiska w Opolu

Žilinském samosprávném kraji je kvalita ovzduší výrazně lepší než v české a polské části EGTC TRITIA. V letech 2015 a 2016 nebylo na monitorovacích stanicích indikováno překročení imisních limitů, v roce 2014 byla cca čtvrtina obyvatel měst Ružomberok a Žilina vystavena nadlimitním denním koncentracím PM10 .

Nejvýznamnějšími zdroji znečišťování ovzduší v celém EGTC TRITIA jsou lokální topeniště na pevná paliva a automobilová doprava. V české a polské části regionu mají dále významný vliv uhelné elektrárny a některé průmyslové provozy (zejména metalurgické provozy a koksovny).

Z měření a analýz, provedených v rámci předchozích projektů (zejména projekt Air Silesia, realizovaný v letech 2010 až 2013), vyplývají následující závěry:

  • dlouhodobě nejzávažnějším problémem je nadlimitní vysoká úroveň koncentrací částic antropogenního původu PM10 a PM2.5; největší zdravotní riziko představuje několikanásobné překračování cílového ročního imisního limitu pro benzo[a]pyrenu;
  • úroveň znečištění ovzduší oxidem siřičitým je v regionu Slezského vojvodství přibližně dvojnásobná oproti regionu Moravskoslezského kraje;
  • plošně nejrozsáhlejší území s nejvyšším znečištěním ovzduší v oblasti se nachází přibližně mezi česko-polskou hranicí a okolím Rybnika; znečištěním pocházejícím z této oblasti je výrazně ovlivňováno i pohraničí České republiky;
  • na polské straně oblasti mají největší vliv domácí topeniště a místní energetické zdroje, vliv velkých průmyslových zdrojů je však také významný;
  • na české straně patří k nejvíce znečištěným zejména lokality s vysokým vlivem velkých průmyslových zdrojů, nicméně podíl ostatních typů zdrojů s nízkou emisí není zanedbatelný ; mimo hlavní průmyslové oblasti tvoří lokální topeniště a doprava i více než polovinu znečištění PM10 ve srovnání s ostatními zdroji
  • větry vanou častěji z České republiky do Polska; polské zdroje však produkují více emisí PM10, které jsou velmi koncentrované přenášeny do České republiky při převážně zhoršených rozptylových podmínkách a proto je vliv českých zdrojů v Polsku a polských v České republice na koncentrace PM10 srovnatelný;
  • nejvyšší koncentrace škodlivin jsou měřeny při bezvětří či nízkých rychlostech větru a při inverzním vertikálním teplotním zvrstvením; výjimečně vysoké koncentrace jsou způsobeny dlouhotrvajícími inverzními situacemi v celé oblasti v zimním období, tj. v prosinci až únoru; rozdíly mezi průměrnými ročními koncentracemi škodlivin v různých letech jsou velké a závisí na meteorologických podmínkách zejména v chladné polovině roku.

STRATEGIE, POLITIKY A PROGRAMY K OCHRANĚ OVZDUŠÍ V REGIONU TRITIA

Přehled strategií, politik a programů k ochraně ovzduší je uveden v následující tabulce:

Stát

Existence

Název

Národní úroveň

CS

Ano

·         2015 Střednědobá strategie (do roku 2020) ke zlepšení kvality ovzduší v ČR

·         2015 Národní program snižování emisí ČR   

PL

Ano

·         Národní program ochrany ovzduší do roku 2020 (s výhledem do roku 2030)

·         Národní program monitoringu životního prostředí 2016 – 2020

SK

Částečně

·         Strategie snížení emisí PM10

·         Regionální program pro zlepšení kvality ovzduší z hlediska přízemního ozónu pro celé území Slovenska (2010)

Regionální úroveň, zóny a aglomerace

CS

Ano

·         Program pro zlepšení kvality ovzduší v aglomeraci Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek

·         Program pro zlepšení kvality ovzduší v zóně Moravskoslezsko

PL

Ano

·         Program ochrany životního prostředí pro Slezské vojvodství do roku 2019 s perspektivou do roku 2024

·         Program pro ochranu ovzduší Slezského vojvodství zaměřený na dodržení standardů kvality ovzduší a cíle snížení expozice

·         Program pro ochranu ovzduší pro zónu Město Opole s ohledem na překročení imisních limitů pro PM10 a cílového imisního limitu pro benzo(a)pyren spolu s Krátkodobým akčním plánem, Opole 2013

·         Program pro ochranu ovzduší pro zónu Opole s ohledem na překročení imisních limitů pro PM10 a cílových imisních limitů pro PM2.5 a benzo(a)pyren spolu s Krátkodobým akčním plánem, Opole 2013

·        Program pro ochranu ovzduší pro Malopolské vojvodství

SK

Ne

Místní úroveň

CS

Ano

·         Krátkodobý program zlepšení kvality ovzduší v Ostravě (3.aktualizace 2017)

PL

Ano

·         Plány nízko-emisní ekonomiky připravené pro 283 municipalit v oblastech projektu  AIR TRITIA

·        Program ke snížení fugitivních emisí, Opole 2010

SK

Ano

·         Program ke zlepšení kvality ovzduší – území města Žilina

·         Program ke zlepšení kvality ovzduší  – území města Ružomberok a obce Likavka

·         Program ke zlepšení kvality ovzduší – území měst Martin a Vrútky

Akční plány kvality ovzduší

CS

Ano

·         Smogové varovné a regulační systémy (kraje, obce)

PL

Ano

·         Zahrnuty v programech na regionální úrovni

SK

Ano

·         Akční plán Žilina

·         Akční plán Ružomberok a Likavka

·         Akční plán Martin a Vrútky

Z tabulky vyplývají následující závěry:

  • Komplexní politika ochrany ovzduší na národní úrovni byla přijata v České republice a v Polsku
  • Dílčí strategické dokumenty v oblasti ochrany ovzduší byly přijaty v Polsku (monitorování kvality ovzduší) a na Slovensku (PM10, přízemní ozon)
  • Politika ochrany ovzduší na regionální úrovni je k dispozici v České republice a v Polsku
  • Politiky ochrany ovzduší na místní úrovni a akční plány  jsou přijaty ve všech třech státech EGTC TRITIA
  • Polsko vypracovalo plány nízkoemisní ekonomiky pro téměř 300 obcí v oblasti projektu AIR TRITIA
  • Programy a plány ve všech třech státech jsou zaměřeny na snížení emisí s cílem dosažení souladu s  normami kvality ovzduší, avšak kvantifikované národní, odvětvové nebo místní emisní stropy se ve větší míře uplatňují pouze v České republice
  • Suspendované částice (PM10 a PM2.5) a benzo (a) pyren jsou prioritními znečišťujícími látkami ve všech třech státech
  • Emise suspendovaných částic (PM10 a PM2.5) a benzo (a) pyrenu z lokálního vytápění a silniční dopravy a fugitivní emise PM10 se považují za prioritu plánů / programů ve všech třech státech

LEGISLATIVA K OCHRANĚ OVZDUŠÍ

Všechny tři země mají dostatečný právní rámec pro efektivní systém hodnocení a řízení kvality ovzduší. Struktura právních předpisů v České a Slovenské republice je podobná (několik zvláštních zákonů), zatímco polská legislativa je založena na odlišné filozofii (obecný komplexní zákon o životním prostředí).

Platné právní předpisy EU ke kvalitě ovzduší (směrnice 2008/50/EC o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu a směrnice 2004/107/EC o obsahu arsenu, kadmia, rtuti, niklu a polycyklických aromatických uhlovodíků ve vnějším ovzduší) byly kompletně transponovány ve všech třech státech.  Směrnice 2010/75/EU o průmyslových emisích byla kompletně transponována s tím, že všechny tři státy využily možnosti vypracovat přechodné národní plány pro velké spalovací zdroje (s tepelným příkonem 50 MW a více). Transpozice nově přijatých evropských předpisů (směrnice 2015/2193 k omezení emisí ze středních spalovacích zdrojů, směrnice 2016/2284 k omezení národních emisí a nařízení Komise k požadavkům na eco-design kotlů na pevná paliva) bude dokončena v nejbližší době.

Všechny tři státy zavedly, v souladu s požadavky směrnice 2008/50/EC ke kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu, permanentní aglomerace a zóny řízení kvality ovzduší, které pokrývají celé území státu. Ve Slovenské republice jsou navíc na základě aktuálního vývoje kvality ovzduší v rámci permanentních zón a aglomerací vyhlašovány dočasné oblasti řízení kvality ovzduší.

Všechny tři státy převzaly standardy kvality ovzduší stanovené směrnicemi 2008/50/EC a 2004/107/EC.  Kromě požadavků směrnic stanovily všechny tři země další informativní prahové hodnoty (veřejnost musí být informována) a regulační  prahové hodnoty  (okamžité krátkodobé akce) pro PM10 a Česká republika také informativní prahové hodnoty pro oxid siřičitý (SO2) a oxid dusičitý (NO2).

Látka

Jednotka

ČR

Polsko

Slovensko

Informativní prahová hodnota

PM10

mg/m3

100

200

100

SO2

mg/m3

250

-

-

NO2

mg/m3

200

-

-

Regulační prahová hodnota

PM10

mg/m3

150

300

150

  • (přísný) Imisní limit: pevná úroveň (koncentrace), která má být plošně dosažena v dané lhůtě a nesmí být po dosažení překročena (oxid siřičitý, oxid dusičitý, částice PM10, oxid uhelnatý, olovo, benzen)
  • (méně přísný) Cílový imisní limit: stanovená úroveň (koncentrace), která má být dosažena, pokud je to možné, v dané lhůtě (částice PM2.5, ozon, arsen, kadmium, nikl, benzo(a)pyren)

Česká právní úprava stanoví přísné imisní limity pro všechny uvedené znečišťující látky a zpřísňuje imisní limit pro PM2.5 (20 mg/m3 namísto požadovaných 25 mg/m3).

Všechny tři státy přijaly emisní limity stanovené směrnicí 2010/75/EU (velká spalovací zařízení, spalovny odpadů, zařízení používající organická rozpouštědla). Kromě toho Česká republika a Slovenská republika zavedly emisní limity pro oxid uhelnatý pro všechny typy velkých spalovacích zařízení bez ohledu na použité palivo.

Česká republika a Slovenská republika stanovily specifické (technologické) emisní limity a technické požadavky na provoz pro širokou škálu vymezených zdrojů znečišťování ovzduší, stejně jako obecné emisní limity (platí v případě, že specifický emisní limit nebyl pro konkrétní kategorii zdrojů stanoven).

Všechny tři státy zavedly poplatky za znečišťování ovzduší, avšak zcela odlišnými způsoby. V České republice jsou zpoplatněny emise 4 znečišťujících látek (SO2, NOX, tuhé znečišťující látky, VOC[2]) s diferencovanými sazbami na základě vlivů znečišťujících látek na zdraví (od 66 EUR/t do 243 EUR/t). V Polsku jsou zpoplatněny emise 67 znečišťujících látek s diferencovanými sazbami na základě vlivů na zdraví (od 26 EUR / t do 91 000 EUR / t). Ve Slovenské republice je zpoplatněno 5 hlavních znečišťujících látek (tuhé znečišťující látky, SO2, NOX, CO, VOC) a 115 dalších znečišťujících látek rozdělených mezi 4 skupiny podle míry jejich rizika pro lidské zdraví s diferencovanými sazbami poplatků (od 166 EUR / t do 1238 EUR) /t).

Fondy životního prostředí na národní úrovni existují ve všech třech státech. V Polsku byly navíc také zřízeny environmentální fondy na regionální (vojvodství), okresní (powiat) a komunální úrovni (gmina).

Integrovaná povolení podle směrnice 2010/75/EU o průmyslových emisích jsou v České republice vydávána na krajské úrovni (krajské úřady), v Polsku na regionální (vojvodství) a okresní (powiat) úrovni a ve Slovenské republice na centrální úrovni (Slovenská inspekce životního prostředí).

Povolení pro provoz ostatních zdrojů znečišťování ovzduší jsou vydávána v České republice na místní úrovni (obce s rozšířenou působností), v Polsku na okresní úrovni (powiat) a ve Slovenské republice na okresní nebo místní úrovni.

PŘEDCHOZÍ PROJEKTY K OCHRANĚ OVZDUŠÍ V REGIONU TRITIA

V uplynulém období byly v EGTC TRITIA s podporou Evropské unie realizovány v oblasti ochrany ovzduší tři významné přeshraniční projektyAIR SILESIA, AIR PROGRESS a CLEAN BORDER. Ve všech třech zemích byla dále realizována řada projektů na národní úrovní.

Předchozí realizované projekty zahrnují značné množství dat a informací, které budou využity při realizaci projektu AIR TRITIA (měření kvality ovzduší, odhady emisí, výsledky modelování, dopady silniční dopravy na kvalitu ovzduší a určité kategorie stacionárních zdrojů emisí, nástroje a opatření ke snížení emisí).

ZÁVĚRY

Z provedených analýz vyplývají následující závěry:

  • Kvalitu ovzduší v české a polské části regionu EGTC TRITIA je nutno považovat za kritickou, potenciál k dalšímu zlepšení je však také ve slovenské části regionu
  • Prioritními znečišťujícími látkami jsou suspendované částice velikostních frakcí PM10 a PM2.5 a benzo(a)pyren, u kterých byly prokázány nejvážnější dopady na lidské zdraví
  • Nejvýznamnější příčinou znečištění ovzduší v regionu jsou lokální topeniště a automobilová doprava, v české  a polské části regionu také uhelné elektrárny a některé průmyslové provozy (metalurgické provozy, koksovny)
  • Ve všech státech EGTC TRITIA byly přijaty strategie, politiky, koncepce a plány na národní, regionální a místní úrovni, které vytvářejí dostatečný koncepční rámec pro řízení kvality ovzduší
  • Právní úprava ochrany ovzduší ve všech státech EGTC TRITIA je plně v souladu v požadavky evropských předpisů a v některých případech jsou stanoveny požadavky přísnější či požadavky v oblastech, které nejsou na evropské úrovni regulovány
  • Ve všech státech EGTC TRITIA byly zavedeny poplatky za znečišťování ovzduší a založeny fondy životního prostředí
  • Institucionální úprava (vydávání povolení) odpovídá ve většině případů principu subsidiarity (regionální a místní úroveň)
  • Projekt AIR TRITIA se může opírat o významné výsledky, získané při realizaci předchozích přeshraničních i národních projektů k ochraně ovzduší

Největší indikovanou překážkou pro zavedení společného přístupu k řízení kvality ovzduší jsou rozdílné regulační prahové hodnoty pro suspendované částice PM10 – v České republice a Slovenské republice 150 mg/m3, v Polsku 300 mg/m3.   To vede k situaci, že pokud koncentrace PM10 v příhraničních oblastech překročí hodnotu 150 mg/m3, na české či slovenské straně hranice je již zahájena realizace krátkodobých opatření ke snížení znečišťování ovzduší, na polské straně hranice ještě nikoliv.


[1]Evropské seskupení pro územní spolupráci

[2] Těkavé organické látky

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>