Page 203 - Odborna_publikace_PTV

7 VĚDA, TECHNIKA A TECHNOLOGIE, SOUČÁST LIDSKÉHO PŮSOBENÍ V PODNIKÁNÍ

proslavil (dodnes jeho jméno nese systém pra- nespočetnému množství základů? V takových
videl v pravoúhlém trojúhelníku), především obměnách zněla otázka dalšího vývoje antické
však mohl díky svým odhalením obecnějších filosofie. Permanidés za pomoci spekulativ-
geometrických a aritmetických zákonitostí ních úvah dospěl k názoru, že existuje jedině
lépe pozorovat a rozumět astronomii. Téměř bytí – jsoucno. Nebytí – nejsoucno, nemůže
posvátný přístup k matematice přivedl Milé- existovat, a proto je nutné vzdát se představy
ťany k popisu světa pomoci čísel. Bod byl pro ZMĚNY, POHYBU a DĚNÍ. Jsoucno bylo pod-
ně jedničkou, přímka dvojkou a obsah čtyřkou le něj nedělitelné, neměnné a má podobu koule.
podle nejmenšího počtu bodů potřebných k je- Toto absurdní učení ale obsahuje zformulova-
jich vymezení. Body se spojovaly do přímky, ný zákon o zachování jsoucna s prvky logiky
přímky v plochu, plochy v obsahy (měli objem,
šířku a délku). Součet čísel 1 + 2 + 3 + 4 = 10,
což považovali za posvátné a dokonalé číslo.
Pýthagorás si všiml jemu zjevných protikladů
ve struktuře světa a lidských vztahů, o nichž
mluvil Anaximandros. Pýthagorovská teorie
čísel byla spojením tehdy užívaných nábožen-
ských a exaktně pozorovaných prvků okolního
světa. Z pevných těles byla pro Miléťany nej-
krásnější KOULE, proto také tvrdili, že je Země
kulatá. Z plochých tvarů pak považovali za do-
konalý právě KRUH. Známý je Aristotelův vý-
rok: „všechno je číslo a harmonie“. Pýtagorejci
hájili tehdejší významnou roli řecké obchodní
aristokracie v jižní Itálii, čímž vstoupili i do
politiky. Jejich nejvýznamnějším přínosem pro
evropskou filosofii a myšlení bylo užití číselné
abstrakce, čímž vymanili filosofii z úvah tvoře-
ných jen na bázi zkušenosti a pozorování.

Smyslům, nebo rozumu? Klidu, nebo pohybu?
Části, nebo celku? Jednomu, dvěma, čtyřem či

Obr. 7.3
Pýthagoras