Page 201 - Odborna_publikace_PTV

7 VĚDA, TECHNIKA A TECHNOLOGIE, SOUČÁST LIDSKÉHO PŮSOBENÍ V PODNIKÁNÍ

koupit odjinud a v tom je prý jejich síla). Číňané kontaktu s obyčejnými lidmi, a proto odrážela
by zjevně nechápali touhu po neustálých inova- společenské problémy života člověka, vytvářela
cích (zejména v dosažení vyšší technické úrov- společenské a politické teorie. To je v evropské
ně), neboť v Číně evolučním způsobem vznikaly filosofii jen výjimečným přístupem, například
rovněž (bez velkolepých výzev a oslavných řečí); v Platónově Ústavě byla rozvíjena teorie spo-
Čína dokonce po tisíciletí celý okolní svět převy- lečnosti propojená s teorií bytí, teorií poznání
šovala (patriarchální charakter rodiny omezoval s etikou a estetikou, což je v Číně naprostou
jakoukoli individuální iniciativu, což vedlo spíše samozřejmostí. Nebyli a nejsou mezi čínskými
k jisté uniformitě, ukázněnosti, poslušnosti au- velkými mysliteli čistí gnoseologové, ontologové
torit a posílení kolektivní mentality). Přesto čín- a estetici, jsou „jen“ společenští myslitelé, kteří
ský rolník nebyl jen pasivním objektem vládnutí. prokládají své učení o společnosti různými onto-
Prastará neolitická mytologická představa, že logickými a gnoseologickými teoriemi.
život lidí je v těsné souvztažnosti s životem pří- Pro čínskou filosofii je charakteristická hloub-
rody, a že přerušování řádu společenského dění ková komunikace s lidovou moudrostí a starost-
lidmi má za následek poruchu přírodního řádu mi lidí, což jí dává střízlivý realizmus. Všechny
(to se projevovalo ve všeobecně přijatém názoru, čínské filosofické školy jsou vzájemně daleko
že vládne-li vládce špatně – nelidsky – vykořisťo- víc propojené než filosofické školy řecké či in-
vatelsky apod., přivádí to na všechen lid přírodní dické. Již dávno před vznikem dokladované fi-
pohromu, a proto je oprávněn takového vládce losofie byl v Číně všeobecně přijat koncept, že
odstranit či svrhnout i násilím). lid je nejvýznamnějším společenským faktorem
Již dlouho před počátky filosofie se v čínském a prospěch lidu je nejdůležitější starostí vladaře
prostředí rozpadl mytologický systém a krom
běžných animistických pověr zůstalo jen ně-
kolik kategorií obřadů (zejména obřady po-
hřební a rituály pro zemřelé, ale bez živého ná-
boženského cítění). Filosofie byla samozřejmou
záležitostí každého, kdo měl nějaké vzdělání
(i výukový slabikář obsahoval jen věty klasic-
kých čínských filosofů a první věta byla Menci-
ovou citací, že „člověk je svou přirozeností dob-
rý…“), a proto filosofie byla v neustálém živém

Obr. 7.2
Buddha