Page 202 - Odborna_publikace_PTV
P. 202

či Nebes/Tao (transpozice naší představy Boha).     z Nazaretu = Kristus). To znamená, že naše kul-
     Dějiny čínské filosofie jsou zásadně odlišné od     tura je nesmírně teokratická a obecně vyžadující
     historie dějin filosofie indické a evropské. Ani    tuto podřízenost se zachováním a nejvyšší prio-
     v nejstarší vrstvě čínské kultury nemáme do-        ritou především v oblasti materiální svobody se
     klady o existenci polyteistického mytologické-      světskou podřízeností vládě politiků, materiálně
     ho systému a badatelé se většinou shodují, že       ekonomickou oligarchií podporovanou sku-
     v čínském pravěku hrál rozhodující úlohu ša-        pinou volených zástupců (starověká evropská
     manizmus, tedy ideologie skoro vylučující roz-      koncepce patricijských zástupců v politickém
     pracování a zavedení klasického mytologického       sboru „volených“ zástupců, např. římský senát).
     systému známého z jiných části našeho světa.        Podle starořeckého konceptu lásky k moudros-
     V jednom z raných literárních děl (Jaro a pod-      ti (filein = milovat + sophiá = moudrost), což
     zim) se můžeme dočíst, že „Cesta Nebes/Tao          pro Řeky znamenalo kladení si otázek a pokusy
     je vzdálená, zatímco Cesta člověka je blízká …“     o jejich neustálé zodpovídání s vyjasněným mís-
     Proto možná ani nepřekvapuje, že čínská filoso-     tem člověka v soustavě známého světa (přírody,
     fie se od počátků konstituovala jako nereligiózní,  společnosti, kosmu), s využitím abstraktního
     nespekulovala o náboženství a prakticky byla        myšlení. Vznikla především ucelená koncepce
     ateistická. Čína již dnes má nesmírně významné      o řádu světa a jeho souvislostech (dialektický
     globální postavení a proto může i čínská filoso-    vztah jeho součástí). Řecká filosofie od začátku
     fie hrát daleko významnější roli v životě celého    vystupuje jako schopnost lidského myšlení, kte-
     lidského společenství. V důsledku již dávnověké     ré dokáže zobecnit, třídit dílčí poznatky, uspo-
     absence jakýchkoli kněžských kast (víc jak 4000     řádat pojmy, vidět jevy v jejich jedinečnosti
     let) byrokratický aparát státu, jako prostředku     a vzájemných vztazích a souvislostech. První
     komunitní/občanské ochrany, nabývá zaměstna-        mílétští filosofové si kladli otázky a hledali od-
     neckého charakteru blízkého dnešnímu byrokra-       povědi ohledně přírody (v dějinách filosofie se
     tickému systému lidských společenství 21. století.  o tomto období hovoří jako o kosmologickém
     Náš soudobý globalizovaný svět se však řídí pře-    [o povaze vesmíru]). Jejich přínosem v čele
     devším východisky vzniklými v antickém Řecku,       s Míléťanem Thalétem byla sice nesystemizova-
     typicky materializovanou filosofií spolu s židov-   ná, ale vědomá matematizace pozorované pří-
     skou monoteistickou tradicí přerostlou v křes-      rody. Systematicky se jí věnoval Pýthagorás ze
     ťanskou kulturu všemohoucího a lidem odpou-         Samu spolu se svými žáky. V jejich interpretaci
     štějícího Boha, skrze lidského božího syna (Ježíš   se matematika stává „majetkem“ většího počtu
                                                         lidí. Pýthagorás se svým zájmem o matematiku

202
   197   198   199   200   201   202   203   204   205   206   207