Page 95 - Rukovet_WEB

Vzpomínáte ráda na své učitele?
Určitě ano. Na základní škole to byli většinou
velmi chápaví, vstřícní a pracovití lidé. Vždy
mě nejvíce bavila matematika, fyzika, chemie
a biologie, kde jsem měla na učitele štěstí. Na
gymnáziu jsem se pak setkala s jinými typy pe-
dagogů a také s jinými pedagogickými přístupy,
které mi vyhovovaly více. Středoškolští učitelé
se k nám chovali jako k partnerům a sami byli
velmi vzdělaní.
Co si myslíte, že je při výuce nejdůležitější?
Těžko mohu jako učitelka nezaujatě odpovědět.
Ale určitě na prvních místech stojí spravedlivý
vztah učitele a žáka a také odbornost a profesi-
onalita učitele.
Co Vám přineslo první zaměstnání?
Po absolvování vysoké školy jsem začala učit
na zemědělském učilišti český jazyk a matema-
tiku. Bylo to poněkud frustrující, protože jsem
nezvládala oborové didaktiky těchto předmětů.
Ale k žákům jsem si vždy našla pozitivní vztah
a dodnes věřím, že to bylo vzájemné. O radost
z práce se však v tuto chvíli nejednalo. Ta přišla
až poté, když jsem začala učit „své“ předměty
na „svém“ gymnáziu, tedy na škole, kterou jsem
absolvovala a na které se z mých bývalých stře-
doškolských profesorů stali mí kolegové. Začala
jsem učit talentované studenty se zájmem o pří-
rodní vědy a tím byla nastartována má dnešní
profesní orientace.