Page 142 - Odborna_publikace_PTV

4.1.2 Struktura krajiny Strukturu krajiny také ovlivňuje její prostorové
měřítko, podle kterého následně lze vymezit v zá-
Struktura krajiny je dána vztahem a vzájemnou vislosti na autorech 3 až 5 dimenzí. V české lite-
vazbou jednotlivých krajinných komponent ratuře je nejčastěji nejnižší dimenze označována
a působí jako rozhodující faktor, který ovlivňuje jako topická (rozměry m2 až několika málo km2),
funkce krajiny. Krajinná struktura se mění v pro- u ní se pozornost soustřeďuje na zkoumání ekolo-
storu (změny jsou patrné jak ve vertikálním, tak gických vazeb a vztahů (např. vztahy mezi půdou
horizontální směru), mění se i z hlediska časo- a biotou, půdou a vodou, biotou a ovzduším). Hi-
vého (minulá, současná, budoucí struktura), což erarchicky vyšší stupeň reprezentuje úroveň cho-
vypovídá o dynamice změn. rická (areál o rozloze hektarů až několika 1000
V některých pracích je zmíněna navíc kvartérní km2) a regionální (rozloha 104 až 105 km2) která
struktura krajiny, pod kterou autoři rozumějí se soustřeďují na vztahy mezi ekosystémy, které
subjektivně vnímanou strukturu krajiny zalo- skládají určitou krajinu. Posledním stupněm je
ženou na osobní percepci jedince – krajinný ráz, úroveň planetární (globální, geosférická), ve které
génius loci (Löw, Míchal, 2003) je studium krajiny zaměřené na výzkum globál-
ních změn (např. skleníkový efekt, desertifikace,
změny hladiny oceánů apod.)

V České republice se ke struktuře krajiny nejčastěji při-
stupuje z polycentrického pohledu, který se odvíjí od de-
finice krajiny jako geosystému a následně v ní vymezuje
dle geneze, fyzického charakteru a vztahu k využívání
krajiny člověkem 3 dílčí struktury:

1. primární strukturu, kterou tvoří fyzickogeografické prvky (horninové prostředí, reliéf,
klima, půdy, vodstvo a potenciální vegetace),

2. sekundární strukturu krajiny, kterou tvoří reálná vegetace, technické objekty a výtvory
člověka (land cover) a prvky využití země (land use),

3. terciární strukturu krajiny, kterou tvoří prvky socioekonomické sféry – jde o soubor ne-
hmotných zájmů, projevů a důsledků činnosti společnosti a jednotlivých odvětví lidské
činnosti v krajině.

142