Page 142 - Odborna_publikace_PTV
P. 142

4.1.2	 Struktura krajiny                           Strukturu krajiny také ovlivňuje její prostorové
                                                        měřítko, podle kterého následně lze vymezit v zá-
     Struktura krajiny je dána vztahem a vzájemnou      vislosti na autorech 3 až 5 dimenzí. V české lite-
     vazbou jednotlivých krajinných komponent           ratuře je nejčastěji nejnižší dimenze označována
     a působí jako rozhodující faktor, který ovlivňuje  jako topická (rozměry m2 až několika málo km2),
     funkce krajiny. Krajinná struktura se mění v pro-  u ní se pozornost soustřeďuje na zkoumání ekolo-
     storu (změny jsou patrné jak ve vertikálním, tak   gických vazeb a vztahů (např. vztahy mezi půdou
     horizontální směru), mění se i z hlediska časo-    a biotou, půdou a vodou, biotou a ovzduším). Hi-
     vého (minulá, současná, budoucí struktura), což    erarchicky vyšší stupeň reprezentuje úroveň cho-
     vypovídá o dynamice změn.                          rická (areál o rozloze hektarů až několika 1000
     V některých pracích je zmíněna navíc kvartérní     km2) a regionální (rozloha 104 až 105 km2) která
     struktura krajiny, pod kterou autoři rozumějí      se soustřeďují na vztahy mezi ekosystémy, které
     subjektivně vnímanou strukturu krajiny zalo-       skládají určitou krajinu. Posledním stupněm je
     ženou na osobní percepci jedince – krajinný ráz,   úroveň planetární (globální, geosférická), ve které
     génius loci (Löw, Míchal, 2003)                    je studium krajiny zaměřené na výzkum globál-
                                                        ních změn (např. skleníkový efekt, desertifikace,
                                                        změny hladiny oceánů apod.)

     V České republice se ke struktuře krajiny nejčastěji při-
     stupuje z polycentrického pohledu, který se odvíjí od de-
     finice krajiny jako geosystému a následně v ní vymezuje
     dle geneze, fyzického charakteru a vztahu k využívání
     krajiny člověkem 3 dílčí struktury:

     1.	 primární strukturu, kterou tvoří fyzickogeografické prvky (horninové prostředí, reliéf,
          klima, půdy, vodstvo a potenciální vegetace),

     2.	 sekundární strukturu krajiny, kterou tvoří reálná vegetace, technické objekty a výtvory
          člověka (land cover) a prvky využití země (land use),

     3.	 terciární strukturu krajiny, kterou tvoří prvky socioekonomické sféry – jde o soubor ne-
          hmotných zájmů, projevů a důsledků činnosti společnosti a jednotlivých odvětví lidské
          činnosti v krajině.

142
   137   138   139   140   141   142   143   144   145   146   147