Page 138 - Odborna_publikace_PTV

předpovídat? V základních trendech jistě ano, 4.1.1 Krajina jako pojem
avšak málokdo by před dvaceti lety odhadl, že a předmět studia
novými dominantami krajiny se stanou vysílače
mobilních operátorů, před deseti, že větrné elek- Pokud se zamyslíme, co to vlastně krajina je, po-
trárny porostou jako houby po dešti a před pěti mineme-li všechny učené definice, není to jen
roky, že fotovoltaické elektrárny ve volné kraji- pocit? Vzpomínka na vůně, tvary, situace… Ka-
ně nebudou jen raritou. Jakou krajinu chceme ždý z nás je citově vázán k jinému typu krajiny,
a jaké funkce od ní očekáváme? To jsou otázky, oslovuje ho jiný tolikrát diskutovaný krajinný raz
které musí být řešeny v rámci udržitelného roz- a genius loci. Člověk je často vázán na místo, kde
voje každé společnosti. se narodil, uznává hodnoty, které jsou mu od dět-
ství předkládány jako správné. Stejně jako máme
knihy dobré i slabší, snáze i hůře čtivé, s jasnou
i složitou zápletkou, tak i krajiny oslovují různé
„čtenáře“ a každý si vykládá jejich obsah po svém.

Etymologicky má však slovo krajina v různých
jazycích poněkud odlišný význam. Krajina (Land-
schaft) v německém prostředí původně označuje
pozemek obdělávaný jedním rolníkem (Gojda
2000). V angličtině slovo „Landscape“ – pochází
z malířského termínu holandské krajinářské školy
16. století – způsob prezentace přírodní scenérie.
V českých zemích se slovo „krajina“ objevuje již
v nejstarších písemných památkách, etymologic-
ky se odvozuje od slova „krájeti“ a významově se
jedná o okraj, vnější stranu, čili lem (Vaníček 1980).
Později termín krajina shodně označoval územ-
ně-politický celek, území spravované komunitou
s jedním společným zvykovým právem, stává se
do značné míry synonymem slova „vlast“ a má jas-
ný organizačně-správní význam – mluvíme o tzv.
„politické krajině“

138