Page 140 - Odborna_publikace_PTV

mána obyvatelstvem, jejíž charakter je výsled- V Evropě se rozšířilo geosystémové (polycentric-
kem činnosti a vzájemného působení přírodních ké) pojetí, spočívající v tom, že se na studovaný
a/nebo lidských faktorů“. komplex díváme jako na geosystém, tj. soustře-
Vědní disciplínou, která „zastřešuje“ výzkum ďujeme pozornost přibližně stejně na všechny
krajiny, je krajinná ekologie. Za duchovního složky a vztahy v geosystému, tento přístup si
otce krajinné ekologie je považován Carl Tro- osvojili zejména autoři ze střední a východní Ev-
ll, který se v Německu ve 30. letech 20. věnoval ropy, např. Sočava (1978), Demek (1974), Rich-
studiu leteckých snímků a možnostem jejich in- ling, Solon (1996), Miklós, Izakovičová (1997).
terpretace. Krajinnou ekologii pokládal C. Troll Biocentrický přístup (ekosystémový, anglo-
za syntézu ekologie (jako biologické disciplíny) saský), se zaměřuje na fungování ekosystémů.
a geografie, která se zabývá studiem „komplexní Pozornost se soustřeďuje na ekologické vztahy,
struktury vztahů mezi společenstvy organismů tj. na vztahy mezi fytocenózou a zoocenózou
a podmínkami jejich prostředí v určitém seg- a vztahy mezi nimi a abiotickými komponen-
mentu krajiny“. ty. Tento přístup se rozvíjí zejména v anglo-
Impulsem pro rozvoj krajinné ekologie již jako saské (Forman, Godron 1993) a italská škole
vědeckého oboru byla formulace teorie systémů, (Farina 2000). V České republice k ní můžeme
resp. geosystémů (Demek 1974). Od 60. let 20. přiřadit práce Míchala (Míchal
století se také začíná výrazněji odlišovat geogra- 1994), Zlatníka (Zlatník 1976)
fický (geosystémový) a ekosystémový (ekologic- a jeho následovníků.
ký) přístup ke krajinné ekologii a studiu krajiny.

V rámci geosystémového i ekosystémového pojetí se postupně
diferencovaly tři základní směry výzkumu (Ružička 1996):

1. statický – který se zabývá studiem struktury krajiny a ekosystémů

2. dynamický – studuje změny vlastností krajiny v čase a prostoru, pohyb látek a energií,
vertikální a horizontální vazby a celkovou stabilitu

3. aplikovaný – krajinné plánování, ochrana a obnova krajiny, trvale udržitelný rozvoj

140