Page 45 - Odborna_publikace_PTV
P. 45
2. VZDUCH
je obrovský systém hlubinných a povrchových fází NAO (kladná fáze s vlhkým oceánským reži-
oceánských proudů vznikajících v závislosti na mem, nebo záporná se suchým kontinentálním
rozdílu teploty a salinity mořské vody. Termoha- režimem) za důsledek výskyt hurikánů, nebo také
linní výměník také svou setrvačností „zpomaluje“ poměr mezi suššími periodami s výskytem kon-
astronomické vlivy, takže v zásadě jedenáctiletý vektivních srážek, nebo vlhčími periodami s vý-
cyklus sluneční aktivity neodráží NAO ihned, ale skytem regionálních dešťů. V Evropě se tyto fáze
se zpožděním a časovým posunem. Také je dobré projevují teplotním a srážkovým režimem vyš-
si uvědomit vliv dlouhodobých změn zemského ších zeměpisných šířek (severní části atlantského
povrchu a tzv. albeda, což je poměr odraženého pobřeží, Britské ostrovy, Skandinávie) a Středo-
a přijatého záření. Čím světlejší povrch, tím má moří. Složitost tohoto systému ilustruje i fakt, že
vyšší hodnotu albeda. Pokud se dlouhodobě změ- paradoxně s oteplováním arktických oblastí může
ní rozsah kryosféry (pevninských a oceánských docházet lokálně k nárůstu ledové pokrývky, pro-
ledovců) a každoročně zasněžených ploch, je tože zeslábnou větry, které arktický led „zahánějí“
to jen jeden z vlivů, který poté také vstupuje do do nižších zeměpisných šířek, kde tento led taje.
hry. Pakliže se budou atmosféra a povrch Země Je tedy zjevné, že obecně vzestupný trend globál-
nadále ohřívat, lze prostě a jednoduše očekávat ních teplot nepřináší shodné efekty z regionálního
to, že se odpaří více vody a silnější atmosférické ani časového hlediska. V rámci holocénu (cca po-
proudy (vítr) ji budou distribuovat v rámci Země. sledních 12.8 tis. let období kvartéru po odeznění
Zároveň změny povrchové teploty oceánu a souše poslední doby ledové, tzv. viselského či würmské-
ovlivní chod výše zmíněných pěti oscilací, takže ho glaciálu) toto dokresluje nástup chladných vý-
distribuce vlhkosti a srážek bude z časoprosto- kyvů, jako byl např. dryas, kdy v rámci celkového
rového hlediska méně rovnoměrná. Zároveň lze „poledového“ oteplování Země došlo k poměrně ra-
v obecně teplejším klimatu očekávat menší sně- zantnímu ochlazení severního Atlantiku a Evropy,
hovou pokrývku a výraznější zastoupení tzv. kon- protože Golfský proud „přikryla“ sladká a relativně
vektivních srážek, které vznikají výstupnými po- chladnější voda z Agassizova jezera (v oblasti dneš-
hyby vzduchu nad ohřátým zemským povrchem, ních velkých kanadských jezer) po destrukci ledo-
a pro které se už vžil termín tzv. přívalové srážky. vé bariéry a odtoku této vody do severního Atlan-
To můžeme ilustrovat na oscilaci AMO, která byla tiku. Současné období a fáze jednotlivých oscilací
popsána relativně nejpozději (v roce 1994 Schle- lze proto popsat zjednodušeně tak, že se „přetahují“
singerem a Ramankuttym), a která ovlivňuje oteplující vliv nárůstu koncentrace skleníkových
distribuci teplé vody z oblastí mezi obratníky do plynů s ochlazujícími vlivy solární aktivity (mini-
vyšších zeměpisných šířek. To má spolu s aktuální ma od 20. let) a termohalinního výměníku.
45
