Page 40 - Odborna_publikace_PTV
P. 40

2.1.5	 Vliv člověka na ovzduší                                            letech i rakovinotvorný benzen a benzo-a-pyren.
                                                                              Největšími zdroji znečištění jsou zdroje tepla (tep-
    Příroda se po milióny let snaží udržet jednotlivé                         lárny, tepelné elektrárny a lokální topeniště), prů-
    složky a procesy probíhající v atmosféře ve sta-                          myslové podniky a doprava. Některé znečišťující
    vu rovnováhy. Tato rovnováha je v posledních                              látky mají vliv na klima, protože obsahují sklení-
    několika staletích ohrožována mnohými změna-                              kové plyny, jiné narušují ozonovou vrstvu nebo
    mi, které vyvolává v atmosféře člověk. Příčinou                           mají přímý vliv na zdraví obyvatelstva. V České re-
    je znečištění ovzduší různými látkami, které do                           publice zpravidla hovoříme o třech oblastech, kte-
    atmosféry unikají jako odpad z lidské činnosti.                           ré jsou významně zasaženy znečištěným ovzdu-
    Některé odpadní látky se v atmosféře přirozeně                            ším (Ostravsko, Praha a Ústecko), ale v nejbližším
    vyskytují a člověk mění jen jejich celkové množ-                          okolí sídel, průmyslových podniků a dopravních
    ství a jejich přirozený podíl v atmosféře. Výsled-                        tepen bývá situace také špatná (obr. 2.10).
    kem jsou kyselé deště poškozující lesní porosty                           Schopnost pohlcovat tepelné vyzařování Země
    a půdu, ztenčování ozonové vrstvy nebo zvyšo-                             je přirozenou vlastností některých plynů v atmo-
    vání množství skleníkových plynů a zesilování                             sféře. Tento jev nazýváme skleníkovým efektem,
    skleníkového efektu.                                                      který udržuje na Zemi teplotu vhodnou pro ži-
                                                                              vot. Bez skleníkového efektu by průměrná teplota
    Znečišťující plyny a aerosoly tvoří jen nepatrnou                         v přízemní vrstvě klesla na –18 °C a byla by tak
    část směsi plynů, kterou nazýváme atmosféra.                              o zhruba 33 °C nižší, než je dnes. Nejdůležitějším
    Většina znečišťujících látek má přirozený původ                           skleníkovým plynem je vodní pára, dalšími jsou
    (například sopečné exhalace nebo kouř z les-                              například metan, oxid uhličitý nebo oxid dusný.
    ních požárů). Rychlý rozvoj průmyslové výroby                             Koncentrace těchto plynů v atmosféře od začátku
    a zpracování surovin však koncentrace těchto                              průmyslové revoluce nepřetržitě narůstá, protože
    látek v atmosféře zvyšuje. Nejčastěji se v této                           jsou některé z nich odpadem z různých výrobních
    souvislosti hovoří o znečištění oxidem siřičitým                          procesů (např. při spalování fosilních paliv) a pro-
    (mSOno2)héa pzrdaršanvýímškaoedrolisvoélelmát,kky.terVýznniak  sebe váže  tože člověk zároveň snižuje schopnost přírodního
                                                                    kyselých  prostředí jejich množství stabilizovat (např. mý-
    dešťů podporují kromě oxidu siřičitého i oxid                             cením pralesů). Větší množství skleníkových
    dusnatý (NO) a oxid     dusičitý  v(NelOké2)p. Mevenzéi        ostatní    plynů tedy pohlcuje a zpět k zemskému povrchu
    znečišťující látky lze  zařadit                                částice    vyzařuje větší množství tepla než před lety. Za
    (prach a saze), drobné částice kovů (olovo, měď,                          posledních 100 let vzrostla průměrná globální
    kadmium, zinek), přízemní ozon a v posledních

40
   35   36   37   38   39   40   41   42   43   44   45