Page 40 - Odborna_publikace_PTV
P. 40
2.1.5 Vliv člověka na ovzduší letech i rakovinotvorný benzen a benzo-a-pyren.
Největšími zdroji znečištění jsou zdroje tepla (tep-
Příroda se po milióny let snaží udržet jednotlivé lárny, tepelné elektrárny a lokální topeniště), prů-
složky a procesy probíhající v atmosféře ve sta- myslové podniky a doprava. Některé znečišťující
vu rovnováhy. Tato rovnováha je v posledních látky mají vliv na klima, protože obsahují sklení-
několika staletích ohrožována mnohými změna- kové plyny, jiné narušují ozonovou vrstvu nebo
mi, které vyvolává v atmosféře člověk. Příčinou mají přímý vliv na zdraví obyvatelstva. V České re-
je znečištění ovzduší různými látkami, které do publice zpravidla hovoříme o třech oblastech, kte-
atmosféry unikají jako odpad z lidské činnosti. ré jsou významně zasaženy znečištěným ovzdu-
Některé odpadní látky se v atmosféře přirozeně ším (Ostravsko, Praha a Ústecko), ale v nejbližším
vyskytují a člověk mění jen jejich celkové množ- okolí sídel, průmyslových podniků a dopravních
ství a jejich přirozený podíl v atmosféře. Výsled- tepen bývá situace také špatná (obr. 2.10).
kem jsou kyselé deště poškozující lesní porosty Schopnost pohlcovat tepelné vyzařování Země
a půdu, ztenčování ozonové vrstvy nebo zvyšo- je přirozenou vlastností některých plynů v atmo-
vání množství skleníkových plynů a zesilování sféře. Tento jev nazýváme skleníkovým efektem,
skleníkového efektu. který udržuje na Zemi teplotu vhodnou pro ži-
vot. Bez skleníkového efektu by průměrná teplota
Znečišťující plyny a aerosoly tvoří jen nepatrnou v přízemní vrstvě klesla na –18 °C a byla by tak
část směsi plynů, kterou nazýváme atmosféra. o zhruba 33 °C nižší, než je dnes. Nejdůležitějším
Většina znečišťujících látek má přirozený původ skleníkovým plynem je vodní pára, dalšími jsou
(například sopečné exhalace nebo kouř z les- například metan, oxid uhličitý nebo oxid dusný.
ních požárů). Rychlý rozvoj průmyslové výroby Koncentrace těchto plynů v atmosféře od začátku
a zpracování surovin však koncentrace těchto průmyslové revoluce nepřetržitě narůstá, protože
látek v atmosféře zvyšuje. Nejčastěji se v této jsou některé z nich odpadem z různých výrobních
souvislosti hovoří o znečištění oxidem siřičitým procesů (např. při spalování fosilních paliv) a pro-
(mSOno2)héa pzrdaršanvýímškaoedrolisvoélelmát,kky.terVýznniak sebe váže tože člověk zároveň snižuje schopnost přírodního
kyselých prostředí jejich množství stabilizovat (např. mý-
dešťů podporují kromě oxidu siřičitého i oxid cením pralesů). Větší množství skleníkových
dusnatý (NO) a oxid dusičitý v(NelOké2)p. Mevenzéi ostatní plynů tedy pohlcuje a zpět k zemskému povrchu
znečišťující látky lze zařadit částice vyzařuje větší množství tepla než před lety. Za
(prach a saze), drobné částice kovů (olovo, měď, posledních 100 let vzrostla průměrná globální
kadmium, zinek), přízemní ozon a v posledních
40