Page 48 - Odborna_publikace_PTV
P. 48
2.2.2 ČHMÚ, pobočka Ostrava nité, v západní části vytváří hlavní dominantu
masív Hrubého Jeseníku s nejvyšším vrcho-
Sledováním a vyhodnocováním jednotlivých lem kraje a celé Moravy, horou Pradědem (1
složek atmosféry a hydrosféry se na severní Mo- 491 m n. m.). Západně od Hrubého Jeseníku
ravě zabývá pobočka ČHMÚ v Ostravě. lze nalézt Rychlebské hory, které odvodňu-
Pro výkon služby ústavu v regionech byly jí menší toky, a masív Kralického Sněžníku
postupně zakládány regionální pracoviště s pramenem řeky Moravy. Východně od Hru-
ČHMÚ, pobočky, které měly sídlo v tehdejších bého Jeseníku hornatina postupně přechází do
krajských městech, v Brně, Českých Budějo- pozvolnějšího Nízkého Jeseníku a Oderských
vicích, Hradci Králové, Ostravě, Plzni a Ústí vrchů, které jsou pramennou oblastí řeky Odry.
nad Labem. V Ostravě bylo, v návaznosti na Mezi horskými pásmy Hrubého Jeseníku a Mo-
předchozí pracoviště ústavu Hydrometrická ravskoslezských Beskyd se rozkládá hustě osíd-
skupina v Ostravě a později v roce 1966 pra- lená oblast Opavské nížiny, Ostravské pánve
coviště Hydrologické středisko Ostrava pro a Moravské brány, která přechází do obou roz-
povodí Odry, v roce 1968 ustaveno komplexní lehlých moravských úvalů na území Olomouc-
regionální Středisko HMÚ v Ostravě, které se kého kraje. Ve východní a jihovýchodní části
zabývalo kromě hydrologie také meteorologií působnosti ostravské pobočky se mění charak-
a klimatologií, agrometeorologií a fenologií ter území na podhorský a postupně horský Mo-
a ochranou čistoty ovzduší. Od roku 1974 pak ravskoslezských Beskyd, s nejvyšším vrcholem
toto pracoviště fungovalo jako HMÚ – poboč- Lysou horou (1 323 m n. m.), a jižněji Hostýn-
ka v Ostravě, později pak ČHMÚ, pobočka sko-vsetínské pahorkatiny.
Ostrava; pod tímto názvem funguje dosud. V působnosti pobočky se nacházejí oblasti
V současné době pracoviště pokrývá svou čin- s rozsáhle poškozeným životním prostředím
ností území, které vymezují význačná povodí, a znečištěním ovzduší, jedná se především
jedná se o českou část povodí toku Odry na o území Ostravské pánve s vysokým stupněm
území Olomouckého a Moravskoslezského hustoty obyvatel, urbanizace a značnými ná-
kraje a povodí toku Moravy a Bečvy po je- sledky těžby uhlí a těžkého průmyslu, s čímž
jich soutok. Zmíněné území je po geografické souvisí i značná koncentrace dopravy založené
i hydrologické stránce velmi rozmanité a čle- na spalování produktů fosilních paliv.
48
