Page 221 - Odborna_publikace_PTV

7 VĚDA, TECHNIKA A TECHNOLOGIE, SOUČÁST LIDSKÉHO PŮSOBENÍ V PODNIKÁNÍ

Systémový – holistický (celostní) přístup v souvislosti se společenskou objednávkou po
úspěších a zobecnění mnoha dílčích vědeckých
Informační a komunikační prostředky dneš- disciplin, které se nesmírně dlouhý čas vyvíje-
ka umožňují za pomoci paralelního propojení ly izolovaně. Profesor Bertalanffy, který vytyčil
hardwarových prostředků a obrovské rychlost- nejobecnější parametry obecné teorie systémů,
ní a kapacitní možnosti pamětí paralelizovat ji označil za vědu o „zlostnosti“ či o „celistvých
zpracování dat, čímž se nevídaným způsobem entitách“, které byly vlivem mechanistických
zvyšuje rychlost jejich matematizace a kompa- předsudků doposud zavrhovány jako nevědec-
race, což umožňuje konečně aplikaci synergií, ké, vitalistické nebo metafyzické. Dal této teorii
opuštění duality a nastolení informační plurality. i jméno General System Theory, což bývá nej-
To umožňuje úvahy o celistvosti systému a kom- častěji popisováno jako „obecná teorie systémů“,
plexnosti jeho vazeb, tedy celostní či cizím slo- ale někdy také jako „obecná systémová teorie“.
vem holistický přístup. To, co se dnes chápe jako systém, bývalo a ně-
kdy i dnes je označováno jako „struktura“, nebo
Celek je víc než součet částí. Tuto základní „po- „komplex“. Počátky teorie systémů je možné
učku“ teorie systémů nevyslovil nikdo menší najít v německé „tvarové psychologii“ (Gestal-
než řecký starověký filosof Aristoteles. Do prv- tpsychologie) a nejvíce přispěl Wilhelm Wundt,
ní poloviny 20. století převládala snaha rozklá- který vycházel z koncepce, že duševní jevy ne-
dat jevy na jednotlivé komponenty a objasňovat mohou být pochopeny a analyzovány cestou roz-
vlastnosti celku analogií z vlastností jeho částí. pojování a skládání nejjednodušších prvků, jako 7.15 Ukázky z tvarové
Teprve v třicátých letech, mezi oběma světový- jsou vjemy a pocity. Tato koncepce našla ohlasy psychologie:
mi válkami, začala být tato prastará a zdánlivě v dalších odvětvích humanitních věd, přede- a) stará, nebo mladá?

jednoduchá myšlenka o nadřazenosti celku nad vším v jazykovědě, v sémiotice, v literární vědě, b) shluk puntíků, nebo kostka?
součtem částí plně doceňovaná. Událo se tak etnografii a především v sociologii, tento pří- c) pohár, nebo tváře?

221