Page 218 - Odborna_publikace_PTV
P. 218
U strojů nechceme připustit ztrátu výkonnos- říká hardware (tedy v podstatě elektronický stroj
ti a změnu některých funkcí, proto musíme či možná lépe přístroj), totiž umožňuje zpraco-
předvídat místo a stupeň degradace jeho sou- vání obrovského množství dat (skrze obrovskou
částí, abychom je mohli vyměnit ještě pře tím, kapacitu pamětí) za pomoci velice komplexních
než změní své vlastnosti, tedy abychom stroj a vnitřně se rozvíjejících (na principu neurono-
preventivně opravili. To je současný trend, kte- vých sítí) softwarových nástrojů ve velice krát-
rý umožní připravit se na to a například v čase kém čase (což umožňuje vysoká pracovní frek-
dovolených udělat tuto ÚDRŽBU, což je vlastně vence a komplexnost vícejádrových procesorů)
obnova správných funkcí stroje (systému). a jejich paralelní pracovní režimy.
Rostoucí tlak na zvyšování produktivity a kvality Takové revoluční zapojení „inteligentních“ strojů
výroby je jedním z klíčových důvodů rostoucí- však vyvolává i revoluci sociální, neboť je nutno
ho zájmu o aplikaci automatických výrobních tomuto příštímu obrazu uzpůsobit i stav a cha-
zařízení či celých výrobních systémů. Automa- rakter společnosti. To vyvolává a zřejmě bude
tizace přetváří strukturu celé výrobní organiza- vyvolávat pnutí ve společnosti, neboť již dnes, po
ce, mění výrobní technologii a působí i na vývoj finanční krizi z konce první dekády 21. století, je
výrobního procesu. Mnozí možná již pojme- důsledkem této revoluce zvyšující se nezaměst-
novali druhou půlku minulého, 20. století jako nanost. Zaměstnavatelé ve snaze zachování svých
informační revoluci, kterou vyvolalo hromadné zisků sahají často k nahrazování lidské práce prací
používání počítačů s grafickými operačními sys- právě těchto tzv. inteligentních strojů.
témy (zejména Microsoft a Apple). Dnes jsme již Základními projevy kybernetizace nejsou počí-
dál, kompilace programového vybavení s prvky tače samotné ani programy (software), které se
umělé inteligence se dostávají do všech oborů dělají na objednávku, ale systémy komplexního
lidské činnosti a „učící se“ stroje v průmyslových charakteru, například automatizované a roboti-
podnicích nejsou již žádnou novinkou. Tedy po- zované výrobní provozy a linky, medicínské ope-
kud se nic nestane a dokážeme to odhadnout, rační komplexy či logistické řetězce.
pak 21. století by mohlo dostat přívlastek „sto-
letí umělé inteligence“. Kapacita toho, čemu se
Dělení strojů podle užití
může vypadat následovně:
Zpracovatelské, Sdělovací,
Podle stupně organizace Kontrolní, Informační,
systému rozeznáváme: Regulační, Dopravní,
Systémy s paralelní strukturou, Rozhodovací Diagnostické,
218 Systémy se stromovou strukturou. (třídící), Výrobní.
