Page 21 - Odborna_publikace_PTV

1. GLOBÁLNÍ UDRŽITELNOST BIOSFÉRY ZEMĚ, KULTURNÍ A SOCIÁLNÍ AKTIVITY ČLOVĚKA

1.3 Biosféra DNA, kterou vytvářejí pouhé čtyři základní slož-
ky. Jak se jednotlivé formy vytvářejí a jak probí-
Žijeme. Tento samotný fakt bereme jako samo- hala jejich evoluce, nevysvětluje přímo přírodní
zřejmost. A máme štěstí. Neboť jsme na jediné výběr, ani DNA. Klíčem k pochopení tvarů je
planetě, na které – alespoň podle dosavadních vývoj, ontogeneze, jehož prostřednictvím dává
znalostí – život ve formách, které jsme pozna- jednobuněčné vajíčko vzniknout složitému ži-
li, existuje. Jedná se proto o tématiku nejen ak- vočichovi, složenému z mnoha miliard buněk.
tuální, ale rovněž atraktivní, neboť obrovskou A ontogeneze je s evolucí úzce spjatá, neboť
pestrost živých forem můžeme sledovat buď pří- právě změnami v embryích vyvstávají změny
mo, stykem s nimi, nebo prostřednictvím fosilií, ve formě. Za uplynulá dvě desetiletí se v biolo-
svědků minulosti. A navíc si člověk uvědomuje, gii odhalily a odhalují mnohé nové skutečnosti
že je součástí tohoto jedinečného fenoménu „ži- o neviditelných genech a určitých jednoduchých
vot“. Ale ne vždy si se stejnou intenzitou zájmu pravidlech, která určují tvar živočicha i evoluci
uvědomujeme, že jednotlivá společenství fauny tohoto tvaru (obr. č. 1.8). Dověděli jsme se např.,
i flory se vzájemně ovlivňují. že tytéž geny, které řídí vytváření hmyzího těla
a orgánů, řídí rovněž vytváření těl našich.
Vznik a rozvoj života na Zemi, jak je stručně vy-
jádřen na obr. č. 1.7, dal možnost vzniku biosféry.
Biosféra je ta část naší planety, která má vhodné
podmínky pro život a je obývána živými orga-
nismy. Slučuje v sobě jak sféru rozšíření orga-
nismů, tak i živou hmotu samotnou.

Zatímco vznik života, jak ho dnes chápeme,
není dosud vyřešen, výzkum vývoje jednotli-
vých živých forem dospěl již k mnoha zajíma-
vým a mnohdy nečekaným výsledkům. Darwin
vysvětlil mnohotvárnost ve fosilním záznamu
a rozmanitost živých organismů jako výsledek
dlouhodobě probíhajícího přírodního výběru.
Molekulární biologie objasnila, jak je u všech
druhů dědičný základ zakódován v molekulách

Obr. 1.8 Rostoucí křídlo je rozčleněno pomocí různých regulačních proteinů na
budoucí plochu povrchu (červená) a spodní (fialová), jakož i na část zadní (vlevo)
a přední (žlutá, zelená, vpravo). Každý barevný kroužek je jedno jádro buňky.
(Carroll, Sean, B., 2010).

21