Page 25 - Odborna_publikace_PTV
P. 25
1. GLOBÁLNÍ UDRŽITELNOST BIOSFÉRY ZEMĚ, KULTURNÍ A SOCIÁLNÍ AKTIVITY ČLOVĚKA
Příkladem může být rozvoj masové turistiky, a jednostranné využívání zemědělské půdy, to
která spontánně přispívá k zániku sociální a kul- jsou jasné znaky spirálovitě se rozšiřujícího kon-
turní identity „původního“ obyvatelstva. Zatím- zumu, které ale nesplňují podmínky udržitelné-
co různé národy a kultury potkal tragický osud, ho rozvoje.
protože byly přinuceny vzdát se svých životních Problém, s nímž jsme konfrontováni, spočívá
podmínek a svého způsobu života, existovala v tom, že vědeckotechnicky podmíněné chápání
i řada národů, které byly přímo vyhubeny. pokroku trpí nedostatkem základních plavidel
Kulturní dějiny lidstva nereprezentují lineár- antropologicko-etických. Jinak řečeno, pokrok
ní proces. Naopak, jejich průběh je bouřlivý, nelze hodnotit pouze podle množství nových in-
v mnohých případech katastrofický. Nejlépe to formací, které věda vyprodukuje. Měli bychom
dokládají války. V průběhu cca 5600 let, to je docílit toho, aby se spolu s vědeckými poznat-
doba průběžně odpovídající historickému vývoji ky rozvíjely také rozum a moudrost, mravnost
vyspělých kultur, došlo k 3500 válečných střetů a odpovědnost. Nejde přitom o myšlenky nové.
různého rozsahu. Výsledkem byly 3,5 mld. mrt- Inspirací k pochopení našich současných pro-
vých lidí, kteří byli zabit buď přímo v boji, nebo blémů můžeme nalézt už v období, které němec-
zemřeli na následky válek (epidemie, hladomor). ký filosof Karl Jaspers nazval dobou osovou, kte-
Války evidentně zaměstnávají nezvykle velkou rá se stala klíčovou etapou pro duchovní rozvoj
část lidstva. Víme, že ani příroda se nechová vůči lidstva. Byla to doba zrodu velkých světových
svým subjektům vlídně, že jednotlivé živé formy tradic, které lidstvu dodnes poskytují duchovní
spolu zápasí v konkurenčním boji. Žádnému potravu: konfuciánství a taoismus v Číně, hin-
druhu se ale nepodařilo bojovat proti přísluš- duismus a budhismus v Indii, monoteismus v Iz-
níkům vlastního druhu tak důmyslnými meto- raeli a filosofický racionalizmus v Řecku. Byla to
dami a systematicky. Války maří lidské životy, doba Buddhy, Sokrata, Konfucia, Jeremiáše, sta-
mrzačí lidi. Mimoto pustoší krajinu, lesy, zvířata roindických mystiků, doba Mencia a Euripida.
i rostliny. Ke katastrofě planetárního rozměru Během té doby razili tito duchovní a filosofičtí
možno přirovnat hrozbu systematického ničení géniové cestu zcela nové lidské zkušenosti. Do-
ekologických cyklů. Člověk narušuje křehkou dnes nám ukazují, jak by lidská společnost měla
rovnováhu mezi ekosystémy, aniž si je vědom vypadat a jak by měla žít. Tento odkaz bychom si
důsledků těchto aktivit. Kácení tropických pra- měli připomínat zejména v současné době, kdy
lesů, vypouštění škodlivých látek do ovzduší, jedním z vůdčích témat „civilizované“ části lid-
znečišťování hydrosféry, hromadění odpadů ské společnosti jsou globální změny (GZ).
25