Page 165 - Odborna_publikace_PTV
P. 165
5. PLANETA A VESMÍR
5.5 Země je jedna která se slepovala v kameny a balvany, až vytvo-
z mnoha planet ve vesmíru řila tzv. „planetesimály“. Jejich vzájemné spojo-
vání a následné rozbíjení vedlo k vytvoření vět-
Často slyšíme, že kdesi ve vesmíru bylo objeveno ších těles, kterým dnes říkáme planety.
dvojče naší planety, tedy planeta podobná Zemi. V raných dobách Sluneční soustavy migrova-
Opravdu existuje tolik planet stejných jako ly obří planety směrem od Slunce i ke Slunci
Země? Nenechte se zmást. Planetu, kde bychom a ovlivňovaly dráhy ostatních těles. To se proje-
mohli žít, jsme ještě ve vesmíru nenašli. Usilov- vilo především na drahách planetek (neboli ast-
ně hledáme takzvané „obyvatelné planety“, tedy eroidů), které byly vyvrhovány daleko od svých
planety s kapalnou vodou na povrchu a s atmo- původních poloh a možná i ven z mateřské pla-
sférami, které nemusejí být zrovna dýchatelné netární soustavy. Tato tělesa už nikdy ve vesmí-
pro lidi, ale mohly by vyhovovat jiným formám ru nenajdeme. Planetární obr Jupiter se mohl
života. Podívejme se, čím je naše planeta výji- přiblížit ke Slunci až do vzdálenosti dnešní drá-
mečná a co je naopak ve vesmíru docela běžné. hy Marsu a svou gravitační silou řádně zamí-
Naše planeta vznikla před více než 4,6 miliarda- chat především hlavním pásem planetek, který
mi let spolu s ostatními tělesy Sluneční soustavy. dnes leží mezi Marsem a Jupiterem. Počítačové
Jejímu vzniku pravděpodobně předcházel vý- simulace ukazují, že mohl z této oblasti vymést
buch supernovy, který uvedl do pohybu obrov- 9 desetin původních malých těles. Jejich místo
ský oblak mezihvězdného plynu a prachu. Ve postupně nahradila tělesa, která se zde dostala
středu oblaku se vytvořil hustý zárodek našeho z prostoru mezi Sluncem a Merkurem, ale také
Slunce a z okolní hmoty zkondenzovala zrníčka, z dalekých oblastí za poslední planetou, Nep-
Obr. 5.12
Formování
sluneční soustavy
165
