Page 163 - Odborna_publikace_PTV
P. 163

5.  PLANETA A VESMÍR

sféru měl, už dávno unikla z tohoto horkého        Neuvěřitelně krásná podívaná dalekohledem je
světa někam do meziplanetárního prostoru.          i na hvězdy, ať už jde o barevné dvojhvězdy, troj-
Za pár miliard let, až se Slunce rozepne a sta-    hvězdy či zajímavá seskupení hvězd v objektech,
ne se z něj velký červený obr, zahřeje se i naše   které nazýváme otevřené a kulové hvězdokupy.
planeta na několik stovek stupňů Celsia a její     V temné černi mezi hvězdami je jich všude plno
atmosféra zmizí. Ale kdo ví, co bude v té době     a jejich zkoumáním odhalujeme příběhy hvězd-
s lidskou civilizací…                              ného vývoje. Nahlížíme do rozsáhlých plynných
Tak to byl svět planet, které se v mnohém podo-    oblaků, z nichž se hvězdy rodí, nebo do mlhovin,
bají Zemi a které můžeme pozorovat dalekohle-      v něž se hvězdy proměňují na koncích svého vý-
dem z hvězdárny za porubským lesem. Spatřit        voje, když odhazují vnější obaly nebo explodují
můžeme i velké plynné planety, jakou je Jupiter,   jako supernovy a hypernovy. Pátráme po souvis-
Saturn s krásnými prstenci, Uran či Neptun.        lostech a s údivem zjišťujeme, že všeničící výbuch
V dalekohledu jsou to nádherné objekty, ale        supernovy možná stál u zrodu naší Sluneční sou-
jejich podobnost se Zemí už moc nehledejme.        stavy a supernovám vděčíme za to, že je ve vesmí-
Jsou to obří plynné koule se soustavami prstenců,  ru Země a na ní rostliny, zvířata a lidé.
měsíců a silnými magnetickými poli.

                                                                                                       Obr. 5.11
                                                                                                       Umělecké ztvárnění
                                                                                                       nejjasnější supernovy
                                                                                                       v nedávné historii, 1987A
                                                                                                       Zdroj: ESO/L. Calçada

                                                                                                       163
   158   159   160   161   162   163   164   165   166   167   168