Page 164 - Odborna_publikace_PTV
P. 164
5.4 Hvězdné tragédie – Slunce. Tahle hvězda nedává příliš mnoho šancí
a komedie v Amfiteátru zazářit jiným tělesům po svém boku. Ze vzdálenos-
ti 150 milionů kilometrů svítí na obloze jako veliký
Zatímco z hvězdárny nahlížíme do vesmíru jen kotouč a prozáří oblohu natolik, že z jiných vesmír-
úzkou štěrbinou kopule, nad amfiteátrem se klene ných objektů si občas zahraje malou roli jen Měsíc.
celá obloha. Jakákoliv jiná kulisa jen stěží může do- Ten ovšem čas od času sluneční kotouč zakryje
sáhnout její dokonalosti. V amfiteátru můžete vy- a my pak můžeme pozorovat nádherný úkaz zvaný
slechnout příběhy, které si lidé po staletí předávali „zatmění Slunce“. K pozorování Slunce jsou určené
z pokolení na pokolení a které vypovídají o jejich speciální dalekohledy, v nichž je intenzita světla sní-
znalostech i fantazii. Stále znovu a znovu ožívají žena filtry. Můžeme pozorovat sluneční fotosféru,
příběh krásné Andromedy, její matky Kassiopei vrstvu, v níž se často objevují sluneční skvrny. Jejich
a statného Persea, který bojuje se strašlivou moř- výskyt je vždy spojen s projevy silného magnetic-
skou příšerou, aby Andromedu zachránil. Z hlubin kého pole, které zabraňuje promíchávání sluneční
minulosti se opět vynořují svědectví o milostných hmoty. Skvrny se pak projevují jako chladnější mís-
pletichách nejvyšších bohů Olympu a jejich zasa- ta ve vrstvě, která je zahřátá na 5500 oC.
hování do života prostých smrtelníků. Dokud bude
lidská paměť sloužit, nešťastná nymfa Kallisto, za- Další typ slunečních dalekohledů využívá tzv.
kletá do podoby medvědice, bude kroužit se svým H alfa filtry, které ze slunečního záření vybírají
synem Arkasem kolem nebeského pólu. Je úžasné, jen malinkou část – je to spektrální čára záření
jak tyto báje po staletí inspirují vnímavé lidské vodíku o vlnové délce 656 nm. Takto zobrazený
duše a podněcují jejich fantazii. sluneční kotouč je načervenalý a na jeho obvo-
du se objevují smyčky nebo výtrysky sluneční
Amfiteátr, venkovní prostor určený k pozorování hmoty zvané protuberance a erupce. Prudké vý-
jevů na obloze, má dvojí podobu. V noci je přikry- rony sluneční hmoty mohou zasáhnout i plane-
tý kulisou hvězdného nebe a ve dne se proměňuje ty. Země je však chráněna magnetickým polem,
v divadlo, kde „one man show“ hraje jediný herec které sluneční nabité částice odklání.
Obr. 5.11
Amfiteátr
ostravského Planetária
164