Page 6 - Casopis_PTV_2015_1
P. 6
jekt »Poznej tajemství vědy«
V Ě Očima Lucie
D A aneb »Co jsem viděla v krematoriu«
„Jeď do Pelhřimova, prohlídni si krematorium, ať víš, do čeho filmu Vesničko má středisková v ordinaci
jdeš.“ Tak tuto scénu z filmu Vesničko ma středisková zná snad pana doktora Skružného.
každý. Lucii Teslíkové, která studuje třetí ročník Gymnázia
Hello, se naskytla příležitost prohléhnout si krematorium os- To jste se opravdu všichni dívali do kre-
travské. V rámci projektu Poznej tajemství vědy studenti ná- mačních pecí? Viděla jste něco, co byste
hledli do zákulisí světa pohřebnictví. A jelikož se jedná o věc ne- nazvala opravdu morbidním?
vídanou, nedalo nám to se nezeptat, co během exkurze zažila. Do pecí jsme se dívali opravdu všichni včet-
ně profesorů. Tedy jedna spolužačka stála
Exkurze do krematoria je velmi aty- vyhnout. V momentě, kdy nám začali bokem, je trošku slabší povahy. Ale mí spo-
pická. Jaké byly vaše pocity, když popisovat, co se děje s tělem po rozlouče- lužáci se podívali i za ni, dokonce se před-
vám ve škole řekli o této exkurzi? ní, začala jsem tyto informace brát, jako bíhali a různě odstrkovali, jen aby se mohli
Měla jsem smíšené pocity, přece jen jsme učivo na hodinách biologie. Byla to čistá znovu podívat do pece.
se bavili o krematoriu a hřbitovu, vždy tato fakta. Člověk podle mě nesmí myslet na Na jednu morbiditu jsem narazila. Bohu-
slova asociují jediné – a to smrt. Ale musím to, že toto ho jednou čeká. Ale na to, že je žel, byl to právě způsob pohřbu, který mě
se přiznat, že u mě převládalo nadšení. Vel- to jen rozšíření všeobecných znalostí. překvapil. Bylo to samotné rozloučení se
mi se zajímám o biologii, proto myšlenka, Bylo něco, co vás vyloženě šokovalo? zesnulým, a to rozloučení v úzkém kruhu.
že uvidím, co se děje s lidským tělem po Šokovaly mě hned dvě věci. Nejvíce mě Nic nebylo neobvyklé, naopak vše jsem
smrti, byla naprosto úžasná. Ale vím, že ne šokovalo, když nám dovolili se podívat do vnímala jako samozřejmé, zvláště to roz-
všichni sdíleli mé nadšení. Přece jen… smrt kremačních pecí. Byl to trochu morbidní, loučení s blízkým, milovaným člověkem.
je takové tabu. ale zároveň úžasný zážitek. V první peci, Až na okamžik, kdy se dozvíte, že uvidíte,
jsme viděli teprve hořící rakev. V druhé jak rakev s vaším milovaným příbuzným
Provázelo vás to nadšení i v den exkurze? jsme už viděli kostru, a tohle byla část, kde vjíždí přímo před vašima očima do kre-
Samozřejmě. I když moje ranní rozmrzelost jsem myslela, že to většina mých spolužá- mační pece. Představa, že takhle zakon-
vypovídala o něčem jiném (smích). Myslím, ků nezvládne a odejde z místnosti. Ovšem čím rozloučení s blízkou osobou, mi přijde
že se mi ten entuziasmus vrátil v momentu většinu, hlavně kluky, to opravdu nadchlo. opravdu strašná.
začátku exkurze. Byl to moment, kdy každý přestal uvažo-
Moje představivost je asi velmi slabá, tudíž vat, jestli je to morbidní, nebo ne. Bylo to Jak byste hodnotila exkurzi jako celek?
si nedokážu představit, jak taková exkurze něco, co jindy neuvidíte. Ve škole máme Rozhodně ji hodnotím velmi kladně. Byl to
vypadá. Pro mě je krematorium místo, kde jen malou umělohmotnou kostru, proto vi- velmi zajímavý zážitek. Osobně bych, ale
se naposledy rozloučím s blízkými lidmi, ať dět opravdovou lidskou kostru, nám svým přeskočila procházku hřbitovem. Přece jen
už s rodinou nebo s přáteli. způsobem pomohlo upevnit představu v 18 letech nepotřebuji detailně vědět, jaké
o lidském těle, kterou známe ze středoškol- druhy hrobů existují. Samotné prohlídce
Provázely vás nějaké smuteční myšlenky? ské literatury. Například já jsem hned zača- krematoria nemám co vytknout. Přirovnala
To se nedá říct. Samotná exkurze začala na la uvažovat, jak dotyčná osoba umřela, což bych to k jedinečné výstavbě Human body.
slezskoostravském hřbitově. Byla to moje nebylo těžké uhádnout, a to kvůli opravdu Rozhodně doporučuji všem, kteří rádi po-
první návštěva, takže se mi nevybavova- zřetelné fraktuře lebky. Zřejmě se jednalo znávají nové věci a nejsou slabé povahy, aby
ly nějaké smutné myšlenky. Spíše jsem se o nějakou dopravní nehodu. Druhý šok si zjistili, jestli krematorium v místě jejich
usmívala. Vzpomněla jsem si na písníčku přišel v momentě, kdy jsem se dozvěděla, bydliště pořádá den otevřených dveří, a aby
od Jaromíra Nohavici: Až to se mnu sek- že pořádají dny otevřených dveří. Opravdu neváhali a rozhodně se šli podívat.
ne, přesněji na část, kde zpívá o smutečním jsem si v tomto momentě připadala, jako ve
průvodu a jak to bude fajné. Byla to pro mě Text: Mgr. Miluše Grossmannová, Gymnázium,
naprosto živá představa. Nevadila mi ani základní škola a mateřská škola Hello s.r.o.
návštěva obřadní síně, ovšem vadilo mi dře-
věné obložení síně. Díky tomuto faktu, jsem
si spíše připadala, jako ve společenské míst-
nosti, kde se pořádají plesy, a ne jako v místě
posledního rozloučení.
A co samotné nahlédnutí do zákulisí
kremace? Stále jste tyto místnosti pro-
cházela s úsměvem?
Samozřejmě. Já smrt vnímám jako sou-
část života. Nikdy se smrti nemůžeme
6
V Ě Očima Lucie
D A aneb »Co jsem viděla v krematoriu«
„Jeď do Pelhřimova, prohlídni si krematorium, ať víš, do čeho filmu Vesničko má středisková v ordinaci
jdeš.“ Tak tuto scénu z filmu Vesničko ma středisková zná snad pana doktora Skružného.
každý. Lucii Teslíkové, která studuje třetí ročník Gymnázia
Hello, se naskytla příležitost prohléhnout si krematorium os- To jste se opravdu všichni dívali do kre-
travské. V rámci projektu Poznej tajemství vědy studenti ná- mačních pecí? Viděla jste něco, co byste
hledli do zákulisí světa pohřebnictví. A jelikož se jedná o věc ne- nazvala opravdu morbidním?
vídanou, nedalo nám to se nezeptat, co během exkurze zažila. Do pecí jsme se dívali opravdu všichni včet-
ně profesorů. Tedy jedna spolužačka stála
Exkurze do krematoria je velmi aty- vyhnout. V momentě, kdy nám začali bokem, je trošku slabší povahy. Ale mí spo-
pická. Jaké byly vaše pocity, když popisovat, co se děje s tělem po rozlouče- lužáci se podívali i za ni, dokonce se před-
vám ve škole řekli o této exkurzi? ní, začala jsem tyto informace brát, jako bíhali a různě odstrkovali, jen aby se mohli
Měla jsem smíšené pocity, přece jen jsme učivo na hodinách biologie. Byla to čistá znovu podívat do pece.
se bavili o krematoriu a hřbitovu, vždy tato fakta. Člověk podle mě nesmí myslet na Na jednu morbiditu jsem narazila. Bohu-
slova asociují jediné – a to smrt. Ale musím to, že toto ho jednou čeká. Ale na to, že je žel, byl to právě způsob pohřbu, který mě
se přiznat, že u mě převládalo nadšení. Vel- to jen rozšíření všeobecných znalostí. překvapil. Bylo to samotné rozloučení se
mi se zajímám o biologii, proto myšlenka, Bylo něco, co vás vyloženě šokovalo? zesnulým, a to rozloučení v úzkém kruhu.
že uvidím, co se děje s lidským tělem po Šokovaly mě hned dvě věci. Nejvíce mě Nic nebylo neobvyklé, naopak vše jsem
smrti, byla naprosto úžasná. Ale vím, že ne šokovalo, když nám dovolili se podívat do vnímala jako samozřejmé, zvláště to roz-
všichni sdíleli mé nadšení. Přece jen… smrt kremačních pecí. Byl to trochu morbidní, loučení s blízkým, milovaným člověkem.
je takové tabu. ale zároveň úžasný zážitek. V první peci, Až na okamžik, kdy se dozvíte, že uvidíte,
jsme viděli teprve hořící rakev. V druhé jak rakev s vaším milovaným příbuzným
Provázelo vás to nadšení i v den exkurze? jsme už viděli kostru, a tohle byla část, kde vjíždí přímo před vašima očima do kre-
Samozřejmě. I když moje ranní rozmrzelost jsem myslela, že to většina mých spolužá- mační pece. Představa, že takhle zakon-
vypovídala o něčem jiném (smích). Myslím, ků nezvládne a odejde z místnosti. Ovšem čím rozloučení s blízkou osobou, mi přijde
že se mi ten entuziasmus vrátil v momentu většinu, hlavně kluky, to opravdu nadchlo. opravdu strašná.
začátku exkurze. Byl to moment, kdy každý přestal uvažo-
Moje představivost je asi velmi slabá, tudíž vat, jestli je to morbidní, nebo ne. Bylo to Jak byste hodnotila exkurzi jako celek?
si nedokážu představit, jak taková exkurze něco, co jindy neuvidíte. Ve škole máme Rozhodně ji hodnotím velmi kladně. Byl to
vypadá. Pro mě je krematorium místo, kde jen malou umělohmotnou kostru, proto vi- velmi zajímavý zážitek. Osobně bych, ale
se naposledy rozloučím s blízkými lidmi, ať dět opravdovou lidskou kostru, nám svým přeskočila procházku hřbitovem. Přece jen
už s rodinou nebo s přáteli. způsobem pomohlo upevnit představu v 18 letech nepotřebuji detailně vědět, jaké
o lidském těle, kterou známe ze středoškol- druhy hrobů existují. Samotné prohlídce
Provázely vás nějaké smuteční myšlenky? ské literatury. Například já jsem hned zača- krematoria nemám co vytknout. Přirovnala
To se nedá říct. Samotná exkurze začala na la uvažovat, jak dotyčná osoba umřela, což bych to k jedinečné výstavbě Human body.
slezskoostravském hřbitově. Byla to moje nebylo těžké uhádnout, a to kvůli opravdu Rozhodně doporučuji všem, kteří rádi po-
první návštěva, takže se mi nevybavova- zřetelné fraktuře lebky. Zřejmě se jednalo znávají nové věci a nejsou slabé povahy, aby
ly nějaké smutné myšlenky. Spíše jsem se o nějakou dopravní nehodu. Druhý šok si zjistili, jestli krematorium v místě jejich
usmívala. Vzpomněla jsem si na písníčku přišel v momentě, kdy jsem se dozvěděla, bydliště pořádá den otevřených dveří, a aby
od Jaromíra Nohavici: Až to se mnu sek- že pořádají dny otevřených dveří. Opravdu neváhali a rozhodně se šli podívat.
ne, přesněji na část, kde zpívá o smutečním jsem si v tomto momentě připadala, jako ve
průvodu a jak to bude fajné. Byla to pro mě Text: Mgr. Miluše Grossmannová, Gymnázium,
naprosto živá představa. Nevadila mi ani základní škola a mateřská škola Hello s.r.o.
návštěva obřadní síně, ovšem vadilo mi dře-
věné obložení síně. Díky tomuto faktu, jsem
si spíše připadala, jako ve společenské míst-
nosti, kde se pořádají plesy, a ne jako v místě
posledního rozloučení.
A co samotné nahlédnutí do zákulisí
kremace? Stále jste tyto místnosti pro-
cházela s úsměvem?
Samozřejmě. Já smrt vnímám jako sou-
část života. Nikdy se smrti nemůžeme
6
