Page 11 - Casopis_PTV_2015_1
P. 11
Co se děje ve vědě
Matylda a její dort: Nejslavnější ilustrace
Johna Lennoxe o limitech vědy
„Řekněme, že máme ženu, Matyldu, a ta upeče dort. Vy ten dort vezmete, nakrájíte na kousky a různým vědcům dáte kousek
dortu, aby jej popsali. Fyzik svůj kousek dortu zváží, změří, biolog může zkoumat bakterie, chemik jeho složení... Ale když
bych se těchto vědců zeptal, proč Matylda upekla tento dort, nemůžou mi odpovědět. Ne proto, že by špatně měřili nebo
něco špatně spočítali. To je zkrátka otázka, která se netýká jejich oboru. Odpověď, proč Matylda upekla dort, může být jedno-
duchá - třeba proto, že má její neteř narozeniny. Ale přírodovědec k této odpovědi nedojde zkoumáním dortu. To není chyba
přírodních věd. Je to jejich vlastnost. Ta ilustrace nemá dokazovat stvořitele. Ta jen ukazuje limity toho, kam může zajít věda
a na jaké otázky odpovídat neumí. Neposloucháte skutečnost,“ dále uvádí Lenox, „neumíte zkoumat věcné - věcně. Rozhodli
jste se, že všechny odpovědi musí být jen přírodní procesy a to vám zužuje možnosti.“
Matematika zobrazující tvůrčí principy ve vesmíru
Fraktály, můžeme počítat, rýsovat, fotit, delbrot v roce 1975. Pochází z latinského fraktálu je romanesko (druh květáku).
generovat sofwarem – Kdo je nebo co je fractus – rozbitý. Podobné objekty byly Často se tvary stromů a kapradí v příro-
tvoří v přírodě? Fraktály jsou na první známy v matematice již dlouho předtím dě modelují na počítačích použitím re-
pohled nejsložitější geometrické objek- (např. Kochova křivka). Mnoho přírod- kurzivních algoritmů. Fraktály mohou
ty, které současná matematika zkoumá, ních tvarů je možné modelovat frak- být jednoduše generovány na počítačích.
mají však často překvapivě jednoduchou tální geometrií, například hory, mraky, Existuje spousta software, které umožňu-
matematickou strukturu. Termín fraktál sněhové vločky, řeky anebo cévní sys- jí generování fraktálních útvarů.
použil poprvé matematik Benoît Man- tém. Krásným příkladem organického
Lišejník Meandrující řeka Galaxie ve vesmíru
Zlatý řez
„Geometrie má dva poklady: Pythago-
rovu větu a zlatý řez. První má cenu
zlata, druhý připomíná spíše draho-
cenný kámen. Johannes Kepler
Zlatý řez se vyskytuje taktéž v přírodě.
Listy rostlin, pokud vyrůstají jednotli-
vě, jsou na větvičkách rozloženy tak, že
každý list vyrůstá nad předchozím lis-
tem více či méně posunut o určitý úhel.
V dolní části stonku jsou listy starší
a větší, u vrcholu mladší a menší. Všech-
ny listy jsou stejnoměrně osvětlovány
Sluncem, menší nestíní větším. Dalším
projevem zlatého řezu je uspořádání
semen slunečnice nebo smrkové šišky,
ve kterých jsou šupiny rozmístěny jako
spirála, nebo točité schody. Toto rozmís-
tění je také velice dobře vidět u anana-
su. Projevem zlatého řezu v přírodě je
také logaritmická spirála, která nemění
tvar a roste stejně do délky i do šířky.
Jde o růst neživých částí živého tvora.
Můžou to být vlasy, nehty, zobáky, zuby,
rohy, parohy nebo schránky měkkýšů.
11
Matylda a její dort: Nejslavnější ilustrace
Johna Lennoxe o limitech vědy
„Řekněme, že máme ženu, Matyldu, a ta upeče dort. Vy ten dort vezmete, nakrájíte na kousky a různým vědcům dáte kousek
dortu, aby jej popsali. Fyzik svůj kousek dortu zváží, změří, biolog může zkoumat bakterie, chemik jeho složení... Ale když
bych se těchto vědců zeptal, proč Matylda upekla tento dort, nemůžou mi odpovědět. Ne proto, že by špatně měřili nebo
něco špatně spočítali. To je zkrátka otázka, která se netýká jejich oboru. Odpověď, proč Matylda upekla dort, může být jedno-
duchá - třeba proto, že má její neteř narozeniny. Ale přírodovědec k této odpovědi nedojde zkoumáním dortu. To není chyba
přírodních věd. Je to jejich vlastnost. Ta ilustrace nemá dokazovat stvořitele. Ta jen ukazuje limity toho, kam může zajít věda
a na jaké otázky odpovídat neumí. Neposloucháte skutečnost,“ dále uvádí Lenox, „neumíte zkoumat věcné - věcně. Rozhodli
jste se, že všechny odpovědi musí být jen přírodní procesy a to vám zužuje možnosti.“
Matematika zobrazující tvůrčí principy ve vesmíru
Fraktály, můžeme počítat, rýsovat, fotit, delbrot v roce 1975. Pochází z latinského fraktálu je romanesko (druh květáku).
generovat sofwarem – Kdo je nebo co je fractus – rozbitý. Podobné objekty byly Často se tvary stromů a kapradí v příro-
tvoří v přírodě? Fraktály jsou na první známy v matematice již dlouho předtím dě modelují na počítačích použitím re-
pohled nejsložitější geometrické objek- (např. Kochova křivka). Mnoho přírod- kurzivních algoritmů. Fraktály mohou
ty, které současná matematika zkoumá, ních tvarů je možné modelovat frak- být jednoduše generovány na počítačích.
mají však často překvapivě jednoduchou tální geometrií, například hory, mraky, Existuje spousta software, které umožňu-
matematickou strukturu. Termín fraktál sněhové vločky, řeky anebo cévní sys- jí generování fraktálních útvarů.
použil poprvé matematik Benoît Man- tém. Krásným příkladem organického
Lišejník Meandrující řeka Galaxie ve vesmíru
Zlatý řez
„Geometrie má dva poklady: Pythago-
rovu větu a zlatý řez. První má cenu
zlata, druhý připomíná spíše draho-
cenný kámen. Johannes Kepler
Zlatý řez se vyskytuje taktéž v přírodě.
Listy rostlin, pokud vyrůstají jednotli-
vě, jsou na větvičkách rozloženy tak, že
každý list vyrůstá nad předchozím lis-
tem více či méně posunut o určitý úhel.
V dolní části stonku jsou listy starší
a větší, u vrcholu mladší a menší. Všech-
ny listy jsou stejnoměrně osvětlovány
Sluncem, menší nestíní větším. Dalším
projevem zlatého řezu je uspořádání
semen slunečnice nebo smrkové šišky,
ve kterých jsou šupiny rozmístěny jako
spirála, nebo točité schody. Toto rozmís-
tění je také velice dobře vidět u anana-
su. Projevem zlatého řezu v přírodě je
také logaritmická spirála, která nemění
tvar a roste stejně do délky i do šířky.
Jde o růst neživých částí živého tvora.
Můžou to být vlasy, nehty, zobáky, zuby,
rohy, parohy nebo schránky měkkýšů.
11
