Page 23 - Casopis_PTV_2015_1
P. 23
Pro pedagogy
Jací byli moji studenti Moje práce Jaký je dnes okruh
před 50 lety? mých zájmů?
Mezi mými prvními žáky byly děti z vesnic Do funkce mistra odborné výchovy jsem Přestože mi ubylo sil a na mnohé činnosti
Beskydského podhůří. Vážili si každé ma- nastoupil v roce 1952 po vojenské základní již nestačím, stále rád chodím na dlouhé
ličkosti, byli nezkaženi městem. Válečná službě v nově tvořícím se učilišti. Učební procházky, také práci na zahradě stále zvlá-
doba přinesla pokrok v technice a rozvoji doba byla 2letá. Žáci přicházeli z celé repub- dám. Tělo tedy ochablo, zůstal zájem o hud-
průmyslu. Dříve neznámý svět se z našeho liky. V té době bylo na Hrabůvském učilišti bu a kulturu. Začal jsem také psát povídky
pohledu otevřel, změnily se hodnoty, které okolo 4500 žáků v 5 samostatných provo- a účastním se besed v programu „Paměť
lidé hledali nebo nehledali. Studenti jak se zech podle oborů. Ostravy“, kterou pravidelně organizuje
domnívám jsou stále stejní, jedni se vždy Ve své předchozí pracovní praxi ve Vítko- paní Burešová z ústřední městské knihovny
snažili a druzí se zase vezli. Myslím si však, vické válcovně trub jsem vykonával práci spolu se svými milými a obětavými kolegy-
že dříve si „to“ studenti museli více odmakat. nástrojářskou na opravách měřidel, ná- němi p. Koskovou, Tomiovou a Chytilovou.
Dnes za ně mnoho práce vykoná internet, strojů, zápustek a také výrobě uměleckých
počítač. Všechno jde tak rychle kupředu, že předmětů. Měl jsem rád tvořivou práci. Pořád se kolem mě děje něco nového a mám
si mnohdy myslím, zda by nebylo vhodné Hodně jsem se naučil od starších kolegů, je- dojem, že tam někde hluboko uvnitř na-
přibrzdit a zjistit kam tak rychle běžíme, či jich děti jsem pak téměř všechny zase učil, vzdory postupujícím letům nestárnu. Nej-
se náhodou neřítíme do propasti. Dnešní a tak jsem jim měl tu čest vše vrátit. spíš proto, že se nenudím.
mládež nepoznala hrůzu války, žijeme již
70 let v míru. Jsem tomu rád. Antonín Blažek a Mgr. Martina Baranová,
ACCENDO – Centrum pro vědu a výzkum, o. p. s.
Životopis Jako mistr odborného výcviku se svými učni
1928 – Narozen v Hrabůvce Materiály pro výuku jsem si dělal sám
1946 – Zámečník ve válcovně trub
Vítkovických železáren 23
1952 – Mistr odborného výcviku na
Vítkovickém odborném učilišti (od r.
1960 vrchní mistr)
1986 – Vedoucí učebního provozu
1988 – Odchod do důchodu
Odborné funkce
Předseda metodické komise Vítko-
vického učiliště
Předseda metodické komise Gene-
rálního ředitelství hutnictví železa
Předseda soutěže
odborných dovedností
Místopředseda maturitních a od-
borných zkušebních komisí
Předseda českého svazu vědec-
kotechnických společností na
personálním odboru Vítkovických
železáren
Předseda lyžařského oddílu Tělový-
chovné jednoty středního odborné-
ho učiliště
Jací byli moji studenti Moje práce Jaký je dnes okruh
před 50 lety? mých zájmů?
Mezi mými prvními žáky byly děti z vesnic Do funkce mistra odborné výchovy jsem Přestože mi ubylo sil a na mnohé činnosti
Beskydského podhůří. Vážili si každé ma- nastoupil v roce 1952 po vojenské základní již nestačím, stále rád chodím na dlouhé
ličkosti, byli nezkaženi městem. Válečná službě v nově tvořícím se učilišti. Učební procházky, také práci na zahradě stále zvlá-
doba přinesla pokrok v technice a rozvoji doba byla 2letá. Žáci přicházeli z celé repub- dám. Tělo tedy ochablo, zůstal zájem o hud-
průmyslu. Dříve neznámý svět se z našeho liky. V té době bylo na Hrabůvském učilišti bu a kulturu. Začal jsem také psát povídky
pohledu otevřel, změnily se hodnoty, které okolo 4500 žáků v 5 samostatných provo- a účastním se besed v programu „Paměť
lidé hledali nebo nehledali. Studenti jak se zech podle oborů. Ostravy“, kterou pravidelně organizuje
domnívám jsou stále stejní, jedni se vždy Ve své předchozí pracovní praxi ve Vítko- paní Burešová z ústřední městské knihovny
snažili a druzí se zase vezli. Myslím si však, vické válcovně trub jsem vykonával práci spolu se svými milými a obětavými kolegy-
že dříve si „to“ studenti museli více odmakat. nástrojářskou na opravách měřidel, ná- němi p. Koskovou, Tomiovou a Chytilovou.
Dnes za ně mnoho práce vykoná internet, strojů, zápustek a také výrobě uměleckých
počítač. Všechno jde tak rychle kupředu, že předmětů. Měl jsem rád tvořivou práci. Pořád se kolem mě děje něco nového a mám
si mnohdy myslím, zda by nebylo vhodné Hodně jsem se naučil od starších kolegů, je- dojem, že tam někde hluboko uvnitř na-
přibrzdit a zjistit kam tak rychle běžíme, či jich děti jsem pak téměř všechny zase učil, vzdory postupujícím letům nestárnu. Nej-
se náhodou neřítíme do propasti. Dnešní a tak jsem jim měl tu čest vše vrátit. spíš proto, že se nenudím.
mládež nepoznala hrůzu války, žijeme již
70 let v míru. Jsem tomu rád. Antonín Blažek a Mgr. Martina Baranová,
ACCENDO – Centrum pro vědu a výzkum, o. p. s.
Životopis Jako mistr odborného výcviku se svými učni
1928 – Narozen v Hrabůvce Materiály pro výuku jsem si dělal sám
1946 – Zámečník ve válcovně trub
Vítkovických železáren 23
1952 – Mistr odborného výcviku na
Vítkovickém odborném učilišti (od r.
1960 vrchní mistr)
1986 – Vedoucí učebního provozu
1988 – Odchod do důchodu
Odborné funkce
Předseda metodické komise Vítko-
vického učiliště
Předseda metodické komise Gene-
rálního ředitelství hutnictví železa
Předseda soutěže
odborných dovedností
Místopředseda maturitních a od-
borných zkušebních komisí
Předseda českého svazu vědec-
kotechnických společností na
personálním odboru Vítkovických
železáren
Předseda lyžařského oddílu Tělový-
chovné jednoty středního odborné-
ho učiliště
