Page 12 - Casopis_PTV_2015_1
P. 12
Co se děje ve vědě

Smaragdová deska Komplexní systém

Údajně skrytá tajemství přírody, Komplexní systém je složený ze vzájemně
zákony příčiny a následku propojených částí, které jako celek vykazu-
jí jednu nebo více vlastností. Příkladem je
Smaragdová deska je obvykle připisována Hermu Trisme- třeba mraveniště, lidské hospodaření a  so-
gistovi (řecké jméno egyptského boha Thovta). Její (těžko ciální struktury, podnebí, nervové soustavy,
srozumitelný, mystický) text tvoří filozofický základ her- buňky a  živí tvorové, zahrnující lidské by-
metismu a měl význačný vliv na alchymii. O objevení des- tosti, stejně tak jako moderní energie nebo
ky existuje několik legend. Mimo jiné ji měl objevit make- telekomunikační infrastruktura. Ve skuteč-
donský dobyvatel Alexandr Veliký (* 356 př. n. l., † 323 př. nosti je mnoho ze systémů lidského zájmu
n. l.) v hrobce Herma Trismegista. V horní polovině desky systémů komplexních. Komplexní systémy
je graficky znázorněno sedm symbolů planet. Popisováno jsou předmětem studií v mnoha oblastech
od Slunce po směru hodinových ručiček: Slunce, Měsíc, přírodních věd, matematiky a  sociálních
Venuše, Jupiter, Merkur, Saturn a  Mars. Přičemž na Mer- věd. Oblasti, které se specializují na inter-
kuru stojí pohár, do kterého vlévají současně své síly Měsíc disciplinární studia komplexních systémů,
a Slunce. Latinský text pochází z 12. a 13. století. Skládá se zahrnují teorii systémů, teorii komplexity,
z několika vět (zásad, pravd), přičemž nejčastěji je citována systémovou ekologii a kybernetiku.
první věta: „To, co jest dole, jest jako to, co jest nahoře a to,
co jest nahoře, jest jako to, co jest dole,“ což má znázornit
spojení materiálního a duchovního světa, vztah mezi mik-
rokosmem a makrokosmem.

Obrovské mraveniště v Brazílii

Motýlí efekt

Efekt motýlího křídla vyjadřuje citlivou
závislost vývoje živých systémů na po-
čátečních podmínkách v  rozložení sil
v  přírodě, jejichž malé změny mohou
mít za následek velké variace v  delším
časovém horizontu následujících udá-
lostí. Název se vztahuje k  myšlence, že
i  něco tak malého, jako je třepetání
motýlích křídel, může v  konečném dů-
sledku vyvolat tajfun třeba i  někde na
druhé polovině světa. Tento pojem jako
ilustraci možného děje poprvé použil
Edward Lorenz 29. prosince 1979 na své
přednášce “Predictability: Does the flap
of a  butterfly’s  wings in Brazil set off
a  tornado in Texas?” přednesené na za-
sedání Americké asociace pro pokrok ve
vědě ve Washingtonu, USA. V roce 1971
byla tato myšlenka a  probíhající klima-
tické změny dávány do souvislosti.

Doc. Ing. Lubor Hruška, Ph. D.,
Bc. Andrea Hrušková, ACCENDO –
Centrum pro vědu a výzkum, o. p. s.

12
   7   8   9   10   11   12   13   14   15   16   17