Page 20 - Casopis_PTV_3_pdf_flip
P. 20
Co se děje ve vědě
Fyzika vzešla z filosofie
Věda začíná slovem a filosofováním a končí ve filosofii
Zřejmě nejdůležitějším faktorem
rozvoje poznání byl artikulovaný ARISTOTELES: „Člověk od přírody naje Aristotelem a konče Alhazenou (Ibn
jazyk, ale zejména způsob sděle- baží po vzdělání.“ al-Hasajm). V roce 1328 Thomas Bradwar-
dinus v díle „Tractatus proporcionum sue
Jeho žák z filosofické školy Aristoteles,
ní řeči, tj. formalizování písma. Obecně s ním však nesouhlasil a vytvořil vlastní de proportinibus velocitatum in notibus“
bychom mohli jako základ rozvoje po- nauku o podstatě jevů (ontologii). V roce se pokusil matematicky vyjádřit závislost
znávání definovat komunikaci. V její vě- 306 př. n. l. Epikuros ze Samu založil mezi rychlostí „v“, hybnou sílou „F“ a od-
domé formě v začátcích je to předávání v Aténách filosofickou školu Képos (za- porem „R“. Galileo Galilei v roce 1632 –
„příběhů“ z pokolení na pokolení. Při prá- hrada) a modifikuje Demokritův atomi- 1638 publikoval zákony mechaniky týkají-
zmus o odchylky a nejistoty z determi- cí se volného pádu, setrvačnosti složeného
nistické koncepce atomu jako koncepční a nezávislého pohybu. V roce 1600 prove-
elementární a nedělitelné částice tvořící dl svou první veřejnou pitvu J. Jessenius
vše hmotné kolem nás. První řecký fara- v Praze na Karlově univerzitě a W. Gilbert
on Egypta, Ptolemaios I. Soter (původně vydal práci o studiu elektrických a magne-
druh a vojevůdce Alexandra Makedon- tických vlastností těles. V roce 1618 Joha-
ského) založil v Alexandrii na začátku nes Kepler zformuloval třetí zákon pohy-
3. století př. n. l. - Museion podle vzoru bu planet a v Londýně v roce 1662 založili
Aristotelova Lykeia, kterého součástí byla Královskou společnost (Royal Society)
na tu dobu obrovská knihovna s více než jako společenství vědců a následně v roce
700 000 svitky textů a „učitelé“ tam měli 1665 začali vydávat časopis „Philosophical
doživotní rentu za svou badatelskou čin- Transactions“. O dva roky později Isaac
nost (Museion byl zničen křesťany v roce Newton zkonstruoval první optický da-
391 při pogromu na nekřesťany). V 7. sto- lekohled se zrcadlem a v roce 1687 v díle
letí indičtí matematici začali systematicky „Matematické principy přírodní filosofie“
používat záporná čísla. V první polovině položil základy tzv. Newtonovské mecha-
ci (lovu, sběru plodin apod.) hominidi 9. století Muhammad Ibn Músa al-Chvá- niky vycházející z gravitační teorie dnes
a posléze člověk nabývali zkušeností, kte- rizmí přepracoval Diofantovu Aritmeti- známé pod pojmem Newtonovy zákony.
ré odevzdávali různými komunikačními
metodami (posunky, zvuky a kresbami). Spojitost filosofie s rozvojem vědy
Z kresleného průběhu událostí se zrodilo je samozřejmostí
první písmo, náznakové, či znakové po- Myslím, že každý skutečný vědec rozši-
pisující reálné životní situace a události řuje svoje poznání a vstupuje i do jiných
s nimi spojené. Obrázkové písmo je da- oborů a postupně si vytváří svůj „světo-
továno zhruba do 4. tisíciletí před Kris- názor“ a to už je filosofie. Tedy spjatost
tem (egyptské hieroglyfy) a v 3. tisíciletí vědy s filosofií je samozřejmostí a jen
se začínají používat číslice (v sumerských bláhový člověk si myslí, že může filosofii
klínopisných textech obchodní kore- zařadit jen mezi společenské vědy. Z toho
spondence). vyplývá, že zažité zařazování a struktura
škol a fakult, které si nesou ve svém ná-
SÓKRATÉS: „Vím, že nic nevím.“ ku (al džabar v´al-mukábala), která dala zvu filosofii, neodpovídá ani současné
Pytagoras ze Samu (530 let před Kristem) název celé části matematiky zabývající se ani historické skutečnosti.
založil spolek, který byl vlastně autorita- řešením rovnic – ARITMETIKA, později
tivní filosofickou školou a reakčním poli- ve 14. století jako převzatý systém pravidel
tickým sdružením (dobový výraz vychá- nazývaný ALGORITMUS. Zkoumáním Doc. Ing. Peter Ponický, Ph.D.
zející z principu diskuze byl ne učení, ale procesů vidění a optiky se zabýval Ibn al Vysoká škola podnikání, a.s.
pěstování, tedy v tomto spolku pěstovali -Hajsam, jeden z největších fyziků středo-
kvantitativní matematiku, astronomii, věku (zákony lomu světla, počítá sférická
lékařství, hudební teorii, což často smě- zrcadla a že celkový obraz v oku se skládá
řovalo až k číselné mystice). V 5. století př. z obrazů jednotlivých bodů).
n. l. žil řecký filosof Sokrates, který má
zásadní podíl na rozvoji logiky a Hera- Od Bacona k Newtonovi
kleitos z Efezu, který rozvinul dialektic- Roger Bacon v letech 1266 až 1267 napsal
ké myšlení (myšlení v souvislostech). Ve spis „Opus maius“, ve kterém napadl hlav-
4. století př. n. l. vytvořil Atéňan Platón ní strůjce středověké nevědomosti, jako
první ucelený (idealistický) filosofický jsou: předsudky, víra v autority a jejich
systém (obraz světa měl být odrazem ne- nesprávné interpretace reality a lidskou
měnných idejí, které smyslovým rozumo- marnomyslnost. Současně udělal ency-
vým poznáváním dokážeme získat). klopedický přehled vědy 13. století, počí-
20
Fyzika vzešla z filosofie
Věda začíná slovem a filosofováním a končí ve filosofii
Zřejmě nejdůležitějším faktorem
rozvoje poznání byl artikulovaný ARISTOTELES: „Člověk od přírody naje Aristotelem a konče Alhazenou (Ibn
jazyk, ale zejména způsob sděle- baží po vzdělání.“ al-Hasajm). V roce 1328 Thomas Bradwar-
dinus v díle „Tractatus proporcionum sue
Jeho žák z filosofické školy Aristoteles,
ní řeči, tj. formalizování písma. Obecně s ním však nesouhlasil a vytvořil vlastní de proportinibus velocitatum in notibus“
bychom mohli jako základ rozvoje po- nauku o podstatě jevů (ontologii). V roce se pokusil matematicky vyjádřit závislost
znávání definovat komunikaci. V její vě- 306 př. n. l. Epikuros ze Samu založil mezi rychlostí „v“, hybnou sílou „F“ a od-
domé formě v začátcích je to předávání v Aténách filosofickou školu Képos (za- porem „R“. Galileo Galilei v roce 1632 –
„příběhů“ z pokolení na pokolení. Při prá- hrada) a modifikuje Demokritův atomi- 1638 publikoval zákony mechaniky týkají-
zmus o odchylky a nejistoty z determi- cí se volného pádu, setrvačnosti složeného
nistické koncepce atomu jako koncepční a nezávislého pohybu. V roce 1600 prove-
elementární a nedělitelné částice tvořící dl svou první veřejnou pitvu J. Jessenius
vše hmotné kolem nás. První řecký fara- v Praze na Karlově univerzitě a W. Gilbert
on Egypta, Ptolemaios I. Soter (původně vydal práci o studiu elektrických a magne-
druh a vojevůdce Alexandra Makedon- tických vlastností těles. V roce 1618 Joha-
ského) založil v Alexandrii na začátku nes Kepler zformuloval třetí zákon pohy-
3. století př. n. l. - Museion podle vzoru bu planet a v Londýně v roce 1662 založili
Aristotelova Lykeia, kterého součástí byla Královskou společnost (Royal Society)
na tu dobu obrovská knihovna s více než jako společenství vědců a následně v roce
700 000 svitky textů a „učitelé“ tam měli 1665 začali vydávat časopis „Philosophical
doživotní rentu za svou badatelskou čin- Transactions“. O dva roky později Isaac
nost (Museion byl zničen křesťany v roce Newton zkonstruoval první optický da-
391 při pogromu na nekřesťany). V 7. sto- lekohled se zrcadlem a v roce 1687 v díle
letí indičtí matematici začali systematicky „Matematické principy přírodní filosofie“
používat záporná čísla. V první polovině položil základy tzv. Newtonovské mecha-
ci (lovu, sběru plodin apod.) hominidi 9. století Muhammad Ibn Músa al-Chvá- niky vycházející z gravitační teorie dnes
a posléze člověk nabývali zkušeností, kte- rizmí přepracoval Diofantovu Aritmeti- známé pod pojmem Newtonovy zákony.
ré odevzdávali různými komunikačními
metodami (posunky, zvuky a kresbami). Spojitost filosofie s rozvojem vědy
Z kresleného průběhu událostí se zrodilo je samozřejmostí
první písmo, náznakové, či znakové po- Myslím, že každý skutečný vědec rozši-
pisující reálné životní situace a události řuje svoje poznání a vstupuje i do jiných
s nimi spojené. Obrázkové písmo je da- oborů a postupně si vytváří svůj „světo-
továno zhruba do 4. tisíciletí před Kris- názor“ a to už je filosofie. Tedy spjatost
tem (egyptské hieroglyfy) a v 3. tisíciletí vědy s filosofií je samozřejmostí a jen
se začínají používat číslice (v sumerských bláhový člověk si myslí, že může filosofii
klínopisných textech obchodní kore- zařadit jen mezi společenské vědy. Z toho
spondence). vyplývá, že zažité zařazování a struktura
škol a fakult, které si nesou ve svém ná-
SÓKRATÉS: „Vím, že nic nevím.“ ku (al džabar v´al-mukábala), která dala zvu filosofii, neodpovídá ani současné
Pytagoras ze Samu (530 let před Kristem) název celé části matematiky zabývající se ani historické skutečnosti.
založil spolek, který byl vlastně autorita- řešením rovnic – ARITMETIKA, později
tivní filosofickou školou a reakčním poli- ve 14. století jako převzatý systém pravidel
tickým sdružením (dobový výraz vychá- nazývaný ALGORITMUS. Zkoumáním Doc. Ing. Peter Ponický, Ph.D.
zející z principu diskuze byl ne učení, ale procesů vidění a optiky se zabýval Ibn al Vysoká škola podnikání, a.s.
pěstování, tedy v tomto spolku pěstovali -Hajsam, jeden z největších fyziků středo-
kvantitativní matematiku, astronomii, věku (zákony lomu světla, počítá sférická
lékařství, hudební teorii, což často smě- zrcadla a že celkový obraz v oku se skládá
řovalo až k číselné mystice). V 5. století př. z obrazů jednotlivých bodů).
n. l. žil řecký filosof Sokrates, který má
zásadní podíl na rozvoji logiky a Hera- Od Bacona k Newtonovi
kleitos z Efezu, který rozvinul dialektic- Roger Bacon v letech 1266 až 1267 napsal
ké myšlení (myšlení v souvislostech). Ve spis „Opus maius“, ve kterém napadl hlav-
4. století př. n. l. vytvořil Atéňan Platón ní strůjce středověké nevědomosti, jako
první ucelený (idealistický) filosofický jsou: předsudky, víra v autority a jejich
systém (obraz světa měl být odrazem ne- nesprávné interpretace reality a lidskou
měnných idejí, které smyslovým rozumo- marnomyslnost. Současně udělal ency-
vým poznáváním dokážeme získat). klopedický přehled vědy 13. století, počí-
20
