Page 63 - Rukovet_WEB

ravské vodovody a kanalizace Ostrava. V jejím
čele stojím dodnes, takže zkušeností jsem za ta
léta nabral spousty, ať již z privatizace, nebo ze
vstupu zahraničních vlastníků na český vodá-
renský trh. Nové zkušenosti však stále získávám
i v čistě odborných aspektech své činnosti, má
práce se netýká jen řízení, ale také rozvoje no-
vých technologií a možností jejich zavádění do
další činnosti.

Jak vlastně začala Vaše cesta k působení
na akademické půdě, k pedagogické práci
a vědě? Nebyl jste již dost časově vytížen
řízením velké společnosti?
Na časovou nevytíženost jsem si rozhodně stě-
žovat nemohl. Velmi nám však začínal kompli-
kovat práci nedostatek mladých, vysokoškolsky
vzdělaných odborníků – vodařů. Vodohospo-
dářství bylo tehdy možné studovat jen na vyso-
kých učeních v Praze a Brně a většina mladíků
a slečen se po absolutoriu do Ostravy již nevra-
cela. Proto jsme hned na začátku devadesátých
let s několika kolegy navštívili tehdejšího rek-
tora Vysoké školy báňské, profesora Čermáka,
a požádali jej o rozšíření původního oboru
úpravnictví. Tato nabídka byla pro VŠB v obdo-
bí útlumu těžby uhlí velmi zajímavá a tak se po-
stupně na hornicko-geologické fakultě v rámci
dnešního Institutu environmentálního inže-
nýrství zrodil obor Technologie a hospodaření
s vodou. Podmínkou profesora Čermáka však
bylo, aby tento obor nebyl odtržen od praxe, aby