Page 34 - Odborna_publikace_PTV
P. 34
V teplých tropických oblastech kolem rovníku Tato všeobecná cirkulace vzduchu bývá běžně
se zemský povrch ohřívá a stoupající vzduchové narušována prouděním v tlakových útvarech,
masy vytvářejí pás nízkého tlaku vzduchu s in- prouděním podél atmosférických front nebo
tenzivním vývojem oblačnosti a srážek. Tento místními cirkulačními systémy. Z tlakové výše
vzduch se postupně ochlazuje a v subtropických proudí vzduch na severní polokouli ve směru
oblastech kolem 30° severní i jižní zeměpisné šíř- hodinových ručiček, na jižní polokouli proti
ky klesá zpět k zemskému povrchu, kde vytváří směru. Do tlakové níže proudí vzduch na sever-
oblasti s vysokým tlakem vzduchu, ze kterých se ní polokouli proti směru hodinových ručiček, na
vzduch rozlévá zpět k rovníku i do mírných šířek. jižní po směru. Postupující atmosférické fronty
Kolem rovníku se tak uzavírá cirkulace vzduchu vytlačují vzduch po svých rozhraních nahoru
v tzv. Hadleyho buňce. Na sever a na jih od 30° a do stran. Místní větry vznikají zpravidla vlivem
severní i jižní zeměpisné šířky směrem k zem- nestejnoměrného ohřívání různých typů povrchů
ským pólům se vzduch mírného pásma potkává nebo přetékáním pohybujícího se vzduchu přes
s polární vzduchovou masou postupující od pólů, horské překážky. Nejznámějším typem místního
stoupá po polárním vzduchovém rozhraní a uza- větru je fén, který vzniká v případě, že se vlhký
vírá mezi 30 a 60° proudění v tzv. Ferrelově buňce. vzduch na návětrné straně horských masívů zbaví
Tato výměna vzduchu mezi tlakovými útvary pro- vlhkosti (vyprší se) a přináší tak za horskou pře-
bíhá vždy směrem od vysokého k nízkému tlaku kážku suché a teplejší proudění (obr. 2.5). Fén se
vzduchu silou horizontálního tlakového gradien- pravidelně vyskytuje ve Švýcarsku a v Rakousku
tu, ne však přímočaře. Na pohybující se vzduch v závětří Alp nebo v severní Americe za pásmem
působí další síly, které jeho dráhu zakřivují. Jde Skalistých hor. Pokud se za horskou překážkou
hlavně o sílu tření a tzv. sílu zemské rotace (Cori- hromadí studený a těžký vzduch, který poté rych-
olisova síla). Výsledkem je vychýlení směru vpra- le přeteče přes hory do údolí, hovoříme o tzv. bóře.
vo od směru pohybu na severní polokouli a vlevo Tyto studené větry získávají v údolích velkou sílu.
od směru pohybu na jižní polokouli. Přízemní Vyskytují se například na pobřeží Jaderského
proudění vzduchu v Hadleyho buňce od obratní- moře, jako proudění od dalmatských hor, nebo
ků k rovníku směřuje od východu na západ (se- v údolí Rhóny při sestupu studeného vzduchu
verovýchodní pasáty na severní a jihovýchodní z Alp (zde je bóra označována jako mistrál). Brí-
pasáty na jižní polokouli) a v mírném pásu ve Fe- za (brízové proudění) vzniká na rozhraní pevni-
rrelově buňce převládá západní proudění (jihozá- ny a vodní plochy (např. na mořských pobřežích,
pad na severní a severozápad na jižní polokouli). nebo u velkých jezer). V průběhu dne se ohřívá
pevnina rychleji než vodní plocha, vzniká oblast
34
