Page 32 - Odborna_publikace_PTV
P. 32
2.1.1 Sluneční záření raženého a dopadajícího záření). Albedo se mění
v závislosti na typu povrchu a úhlu dopadu záření
Slunce je zdrojem elektromagnetického záře- a bývá udáváno v procentech. Čerstvý sníh může
ní, které dopadá na horní hranici atmosféry. In- odrážet až 90 % dopadajícího slunečního záření,
tensitu tohoto záření charakterizuje tzv. solární suchý písek 40 %, louky a pastviny 15 %, les 10 %
konstanta, což je množství elektromagnetického a nejméně odráží dopadající sluneční záření
záření dopadajícího na horní hranici atmosféry vodní plochy, které mají albedo jen kolem 5 %.
při střední vzdálenosti Země od Slunce na jed- Množství slunečního záření v atmosféře kolísá
notkovou plochu kolmou ke slunečním paprs- nejen v závislosti na slunečních cyklech, ale i na
kům. Hodnota solární konstanty je 1366 W.m-2. roční a denní době, vlhkosti a průzračnosti at-
Sluneční záření je záření krátkovlnné a je v atmo- mosféry. Dlouhovlnné tepelné vyzařování zem-
sféře z části rozptylováno, pohlcováno a odráže- ského povrchu tak ohřívá přízemní vrstvu atmo-
no na molekulách plynů a na pevných příměsích sféry více přes den a v létě, méně v noci a v zimě.
(aerosolech). Jeho část však dopadá až na zemský Část tepelného vyzařování je v atmosféře pohl-
povrch, kde se částečně odráží a částečně přemě- cována skleníkovými plyny, které část tepla vrací
ňuje na dlouhovlnné tepelné vyzařování. Schop- zpět k zemskému povrchu. Tento jev, označova-
nost zemského povrchu odrážet krát-
kovlnné sluneční záření ný jako skleníkový efekt, otepluje
se nazývá albedo přízemní vrstvu atmosfé-
(poměr od- ry až o 33 °C.
