Page 69 - Odborna_publikace_PTV

2. VZDUCH

V rámci měření podzemních vod se pak měří pochopit a umět predikovat. K tomu slouží
stav [m], úrovně hladiny podzemní vody [m n. různé nástroje aplikované hydrologie, kterým
m.] nebo vydatnosti pramenů [l.s–1]. Protože se budeme věnovat v další kapitole.
zde jsou hodnoty Q řádově nižší než u vodních
toků, využívají se nejčastěji tzv. měrné přelivy Obr. 2.31
a odběrné nádoby. Jeden z typů vrtů znázorňu- Vrt jako objekt
je obrázek č. 2.31. Z úrovní hladin podzemních pozorovací sítě
vod se pak často prostorově interpolují konti- podzemních vod
nuální hodnoty hladin v tzv. kolektorech, což (foto Jan Unucka 2015)
jsou propustné horniny. Vydatnost kolektoru
(tzn. využitelné zásoby podzemních vod) či
hodnoty Q podzemních vod se stanovují po-
mocí tzv. čerpacích zkoušek (a stanovením čáry
vydatnosti), stanovením tzv. depresní křivky
(křivky snížení), nebo pomocí matematických
modelů, což je specializovaný software v hyd-
rologii obecně stále více využívaný.

Ze všech dat získaných měřením povrcho-
vých a podzemních vod se posléze získávají
režimové charakteristiky, které jsou cenným
ukazatelem, jak se daný hydrologický systém
(např. povodí Bečvy nebo Odry) chová v čase,
jak reaguje na srážky, tání sněhu, nebo jak je
zranitelný z hlediska nedostatku srážek a su-
cha. V této souvislosti je pak také zřejmé, jak
spolu povrchové a podzemní vody souvisí.
V neposlední řadě pak i to, že dynamika vody
v krajině je značně složitá a působících vlivů
(ať již přírodních nebo vytvářených lidskou
činností) je nespočet. Úkolem hydrologie je
pak tyto vazby a dynamiku co nejlépe popsat,

69