Page 156 - Odborna_publikace_PTV
P. 156
uvnitř vás neruší pouliční světla, okna paneláků z kolotoče vidíme ubíhat okolní krajinu, ze ze-
ani reflektory aut. Najednou se zdá, že se pro- měkoule nám ubíhá po obloze Slunce, hvězdy,
stor nad vašimi hlavami otevřel a vy s údivem Měsíc, planety a všechno ostatní. Země udělá
sledujete, jak se postupně objevují zářící hvězdy. otočku kolem své osy jednou za 24 hodin a prá-
Nejdříve spatříte ty jasné a po chvilce, když oči vě tak dlouho musíte pozorovat oblohu, abyste
přivyknou tmě, i ty slabší a úplně slabounké. Tak spatřili všechno, co je za den na obloze k vidění.
tohle umí přístroj, kterému říkáme „optomecha- V Planetáriu je to ovšem jiné. Tady sedíte v křes-
nické planetárium“. V porubském Planetáriu má le, točí se jen koule planetária a přitom výsledek
tenhle přístroj tvar koule, nazývá se Pandia a vy- je úplně stejný. I tady vidíte Slunce a hvězdy vy-
robili ho v Japonsku. cházet nad východní obzor, stoupat po obloze
a pak zase klesat k západu. A všechno se děje tak
Když se díváte na skutečnou oblohu dostatečně rychle, jak se nám zamane. Když chceme ukázat
dlouho a hlavně mnoho nocí po sobě, zjistíte, že změny na obloze rychleji, tak prostě jen rychleji
se mění. Zeměkoule je totiž obrovský kolotoč, točíme planetáriem. Planetárium je prostě ideál-
který se točí, a spolu s ní se točí i všichni její ní místo pro ty, kdo nemají čas.
obyvatelé. Pohyb Země nevnímáme, ale dove-
deme si ho odvodit ze sledování okolí. Tak jako
Obr. 5.2
Sál ostravského
Planetária s planetáriem
Zdroj: Planetárium Ostrava,
Foto: Boris Renner