Page 148 - Odborna_publikace_PTV

TYP LESNÍHO Vegetace typicky vázaná na „vyšší“
VEGETAČNÍHO STUPNĚ horské a „nižší“ vysokohorské geo-
Tato stupnice odpovídá grafické výškové stupně. V kraji je
barevné škále v mapě tedy rozšířena jen v Hrubém Jesení-
ku a Moravskoslezských Beskydech,
11.. mšpNRRkířooomeuízrjvzrošévošídpříýzmřneššoeníkíuřtníoevevínevngégěevmceejgšeitoeíuáamgtcglaneegcreíeptanmoaofígiocžtceridetnaknpyfnéciopociýmvákecdlíéhndmupmíálmouuspvnhtíířtůusždyítrpiupjánospennodnminué.in-.ížNí ivneejnrgoéemztšauířceevnýněšjí--- 6. a to v rozpětí nadmořských výšek
LLuužžnní í vž iřníčnnýíchh nluivháůchjsOoduryv, Oříčpnavícy,hOnstivraávci-h Odry, Opavy, Smrkobu- od (850 – 900 do 1100 – 1150) me-
dduubboovvýý cOesat rOalvzyicjeilma oO-jlazsyanjiolmvéod-ojuabsraanvyo.vé doubravy. trů. Smrko-jedlové bučiny náleží
kový z většiny ještě k vegetaci podzóny
smíšených jehličnatolistnatých lesů.
2. nšsvvtRRkytíí aýooumppctšzphzieoknšnšmípntonířioř.ieoévevpčnmNétánřníecmíeuíríhnjcorvuvcvhojdeaieýzgnágsnššgealíkíentinřevoavoeíotcváemngavegécěécmrehjaetštdoauíyfjomdicapcouepgskebdeoapjémrosvnpoaomgítvoodurepyaáuvvn.fvřéícidí scirppádtkoáauloéondhtmpípouonmnučrabí--ih.rvaNoevrgeykej.artotaizncšenířéejsmnoěuuj- Nejdůležitější základní dřevinou pří-
bbuuLkLokuud2ožžu.nndbíoíuv-ý rodních geobiocenóz byl buk lesní.

bový Tato společenstva jsou potenciální
přirozenou vegetací ve středohor-
3. snvRRkbtauýíouomtkšzpiznšknšlíenodřiís.řeévrnenDmuéíní.ohumímevvvuemieýngšgeagkjtneeoeattcvonvaeéígžmcmdreouayddofprigbdcueokuohpvégeíkodmrmvaálefíuijdscepnkáasvéíhtž.mpudoauryp-hnoir. kDaotimnninéamnut- 7. ském geografickém výškovém stup-
DDuubkobob3ov.ubkýouv-ý Bukosmr- ni. V kraji jsou tedy geobiocenózy
bukových smrčin rozšířeny souvisleji
kový jen v Hrubém Jeseníku. V Moravsko-
slezských Beskydech náleží k této
44.. Vegetace bučin je typicky rozšířena v kopco- jednotce jen několik nejvyšších vr-
BBuukkoovvýý vinách a vrchovinách. Konkrétně jsou bučiny cholů ve výškovém rozpětí od 1050
v kraji rozšířeny v rozpětí nadmořských výšek do 1300 metrů n.m. (Kněhyně – Čer-
reliéfu od 350 do 650 m. Bučiny jsou vegetací tův mlýn, Smrk, Lysá hora, Travný).
podzóny listnatých opadavých lesů. Základní V přírodní vegetaci výrazně domi-
dřevinou je buk lesní, který má v těchto geo- nuje smrk ztepilý. Buk lesní se vždy
biocenózách své růstové optimum a často zde vyskytuje jen jako přimíšený.
vytvářel i nesmíšené přírodní monocenózy. Za
optimálních podmínek může dorůst do výšky 8. Vegetace rozšířená převážně ve vy-
až 50 m. Smrkový sokohorském geografickém výško-
vém stupni, to znamená, že v kraji
Tento typ vegetace je rozšířený převážně v hor- je jejich výskyt omezen prakticky
ském výškovém stupni. Jedlové bučiny náleží do jen na Hrubý Jeseník. Malý nere-
podzóny smíšených jehličnatolistnatých lesů. Ve- prezentativní fragment je vyvinut
dle buku lesního, který je vždy základní dřevinou i v Moravskoslezských Beskydech
této vegetace, bývá prakticky vždy spoluzákladní na vrcholku Lysé hory.
dřevinou jedle bělokorá, která může za příznivých
5. podmínek v jedlobučinách dočasně i dominovat. Heterogenní nelesní vegetace s roz-
Jedlobu- Jedle zde má své růstové optimum a může do- šířením typicky nad horní hranicí
růst do výšky až 60 metrů. Nejrozsáhlejší zbytky lesa a ve vysokohorském pásmu
kový přirozených jedlových bučin v kraji jsou chráněny smrčin v místech, kde laviny a pla-
v NPR Mionší v Beskydech. zivý sníh trvale chrání subalpínské
9. bezlesí před tlakem stromové ve-
Subalpin- getace. V kraji je tato vegetace vy-
vinuta pouze v nejvyšších polohách
ský hlavního hřebene Hrubého Jesení-
ku a na lavinových svazích Malého
a Velkého Kotle. Z lesních dřevin
převažuje smrk ztepilý.