Page 132 - Odborna_publikace_PTV
P. 132
Obr. 3.51 Průzkum konstrukce pak poskytnul kamenný, respektive ci- jemem na našem území byl 100 metrů vysoký
komína v Přelouči helný věnec, na který byly osazeny ocelové profily, komín spalovny v Praze-Vysočanech s nádrží
k nimž se přinýtovala konstrukce nádrže. Nejvyšší o objemu 200 m3.
komín s největší Intzeho nádrží se u nás nacházel Nejstarší z dodnes dochovaných komínů se že-
v rafinerii firmy David Fanto a spol. (dnes Paramo, lezobetonovým vodojemem je z roku 1907 v pa-
a.s.) v Pardubicích (výška 75 metrů, nádrž o obje- pírnách v Olšanech na Šumpersku. Zde je rezer-
mu 170 m3). Posledním existujícím typem tohoto voár řešen dle původní projektové dokumentace
vodojemu v České republice je reservoár o objemu systémem Monier. Patrně první komínový vo-
43 m3 na komíně v areálu bývalé válcovny trub dojem klasické konstrukce (o objemu 30 m3) byl
v Ostravě-Svinově. vybudován roku 1912 pro cukrovar v Dobrovici
V pozdějších letech došlo na našem území k ma- firmou Bratři Fischerové z Letek.
sivnímu užívání železobetonových komínových V Libčicích nad Vltavou a ve Slaném stojí dvě ku-
vodojemů. Ty měly ze své materiálové podstaty riozity – rezervoáry na komíně byly vybudovány
jiné konstrukční řešení (Obr. 3.49). To bývalo totiž dodatečně, tedy až v době, kdy byly komíny
různé, byť v principu velmi podobné – nádr- již dávno v provozu. Výskyt tohoto řešení je u nás
že mají vždy půdorys mezikruží, který se jako poměrně unikátní, neboť železobetonový vodo-
prsten navléknul na dřík komína. Dřík komína jem se budoval až na tyto výjimky prakticky vždy
se v místě uložení nádrže pozvolna konzolovitě současně s komínem. Oba vodojemy jsou kon-
rozšiřoval tak, aby se získala dostatečná úložná strukčně podobné a mají i shodný objem – 150 m3.
plocha pro železobetonovou desku, která v ně- Nádrže se osazovaly standardně ve výšce 25 až
kterých případech tvořila i ochoz rezervoáru. 30 metrů nad terénem (měřeno ke dnu nádrže).
Nádrže byly projektovány na různé kapacity, Vodojem na komíně byl vždy vybaven o další
největší známý objem je 300 m3 ve Dvoře Králo- nutná technologická zařízení – potrubní sys-
vé z roku 1941 (Obr. 50), obvykle se ale objemy témy (přívodní, odběrné, výpustné, přelivné),
pohybovaly v řádu desítek až jedné stovky kubí-
ků vody. Nejvyšším známým komínem s vodo-
