Page 102 - Odborna_publikace_PTV
P. 102

v povodí Vltavy za období 1990 – 2007 vykázaly                3.5.1	Povodně
nárůst o téměř 0,8 °C. Průběh měsíčních změn
gradientů teploty vzduchu na území České re-                  Extremita srážek se projevuje extremitou průto-
publiky je přibližně stejný (období 1980 – 2006).             ků v řekách a vznikem povodní. Přitom rozlišu-
K největšímu nárůstu gradientu dochází na jaře,               jeme povodně z trvalých srážek, které postihují
v létě a v listopadu. K nejmenšímu vzestupu,                  větší území, a přívalové strážky, které mají lo-
příp. k poklesu gradientu, dochází v březnu, září             kální charakter. Povodně z trvalých srážek po-
a prosinci. Výsledky jsou vizualizovány na Obr.               stihují nejen oblast zasaženou vlastní srážkovou
3.14. Se vzrůstem teploty vzduchu koreluje těs-               činností, ale následnou povodňovou vlnou po
ně i vzrůst teploty vody. Výsledky vyhodnocení                proudu i oblasti, kde srážky nebyly tak intenziv-
gradientu vzrůstu teploty vody jsou obdobné                   ní nebo se vůbec nevyskytly. Typickými příkla-
s tím, že gradient dosahuje hodnot až +0,21 °C.               dy takových povodní byly povodně na Severní
Vyšší teplota vzduchu urychluje výpar z půdy,                 Moravě v roce 1997 a v Čechách v roce 2002.
vodních ploch a urychluje transpiraci rostlin,                Přívalové strážky mají trvání v řádu hodin a jsou
čímž roste i koncentrace vodní páry v atmosféře.              zpravidla doprovázeny bouřkami. Vyznačují se
Vyšší vlhkost vzduchu zvyšuje extremitu srážek,               velkou intenzitou srážky (desítky mm za hodi-
zvláště v letních měsících, a zvyšuje nerovno-                nu, výjimečně i přes 100 mm za hodinu). Jsou
měrnost jejich časového a prostorového rozlože-               nebezpečné náhlým vzestupem hladiny s ostrou
ní. Vyšší teploty vzduchu vedou v zimních mě-                 povodňovou vlnou a rychlým poklesem průto-
sícících k nižší četnosti sněhových srážek, a tím             ku po odeznění srážky. Mohou způsobit značné
i k menší zásobě vody ze sněhové pokrývky. To                 škody lokálního charakteru v důsledku velké
má vliv nejen na nižší dotaci podzemní vody                   koncentrace kinetické energie tekoucí vody na
(postupným zasakováním), ale i na snížení půd-                menších tocích. Predikce jejich výskytu je velmi
ní vlhkosti v jarních měsících.                               obtížná a nejistá.

                                Obr. 3.14 Srovnání odtokové
                                odezvy dvou rozdílných typů

                                  povodní v povodí řeky Ka-
                                 menice: situace s výskytem
                                  silných přívalových srážek

                                    z 9. června 2010 (modrá
                                    čára) a průběh povodně
                                     ze 7. srpna 2010, která
                                  byla způsobena vydatným

                                       déletrvajícím deštěm
                                             (červená čára).

102
   97   98   99   100   101   102   103   104   105   106   107